
Kreslíte? Malujete? Stavíte na písku, z lega nebo v AutoCADu?
Bóža Kozák se v dětství nejspíš ke stavění z písku u nějaké stavby taky dostal (o dnešním dětském pískovišti si tehdy mohl nechat jenom zdát), s legem si mohl pohrát leda jako sedmdesátiletý dědeček. A kdyby se dožil 120 let, kdo ví, co by řekl kreslení architektonických návrhů v počítačových programech.
Co dělá ARCHITEKT?
Bóža neboli Bohumír Kozák byl totiž prvotřídní český architekt. To povolání všichni známe, ale málokdo z nás si umí představit, co všechno obnáší. Jednoduše řečeno: architekt navrhuje různé stavby (hlavně domy) tak, aby zároveň lidem dobře a bezpečně sloužily, aby vypadaly krásně a přirozeně v místě, kde mají stát, a aby se v nich lidé cítili příjemně. Kdo někdy zkusil něco navrhnout či rovnou postavit z písku, kostek nebo na počítači, určitě tuší, že vůbec není snadné tohle všechno najednou splnit. A náš Bohumír to uměl tak dobře, že dneska stojí přímo na Václavském náměstí v Praze dokonce dva jeho paláce!
O architektovi
V autě s prezidentem Masarykem
Palác Luxor (dříve Avion) na Václaváku bychom si asi nejspíš dali na pomyslnou výstavku Kozákových nejlepších kousků. Jeho největší stavba, nynější Thomayerova nemocnice v Praze, by se tam ale rozhodně nevešla. Tvoří ji totiž 21 budov, které navíc fungují jako takové samostatné městečko ve městě. Původně sloužily jako domov pro chudé, sirotky a nevyléčitelně nemocné a říkalo se jim Masarykovy domovy. Ve své době to byl jeden z nejpokrokovějších a nejrozsáhlejších projektů v Evropě. K jejich slavnostnímu otevření se váže úsměvná historka. Pan prezident T. G. Masaryk, na jehož počest byly domovy pojmenovány, se cestou na zmíněnou slavnost ptal svého pobočníka: „Kdo je ten mladíček, který tu s námi v autě cestuje?“ Odpověď zněla: „To je pan architekt, pane prezidente, ten to tady celé projektoval.“
Čím byly jeho stavby nové?
Předně neměly ŽÁDNÉ ZBYTEČNÉ OZDOBY. Proč zdobit a okrašlovat, říkal si Bohumír Kozák jako správný architekt nového směru FUNCKIONALISMU. Když navrhnete stavbu tak, aby co nejlépe sloužila třeba jako místo ke zklidnění a setkávání, nebo naopak k vyučování či dokonce k prodávání a nakupování, nemusíte jí už vymýšlet žádné ozdoby a ozdůbky; stačí, když bude co nejlépe plnit svou funkci, její krása přijde sama.
Takže když víte, že jednou z nejdůležitějších funkcí domu na Václavském náměstí je možnost pozorovat krásu a ruch velkoměsta, musíte vyrukovat s PÁSOVÝMI OKNY. Tehdy novinka, dnes hlavně u velkých obchodních domů, úplně běžná věc. Naschvál se podívejte na obrázky domů postavených před více než sto lety. Taková okna nikde nenajdete. A v Čáslavi už vůbec ne. Malá města si na velké změny zvykají pomalu a obtížně...
Jednou z novinek, na kterou si ale Bohumír Kozák troufnul i na malém městě, byla PLOCHÁ STŘECHA. Tu úplně první v Čáslavi dostal Husův sbor, neboli kostel Československé církve husitské, v roce 1926. Do té doby bylo něco takového nemyslitelné.
Stejně tak jako ZÁCHODY V KOSTELÍCH! ...a ani v evangelickém ani v katolickém kostele si rozhodně neodskočíte. V Husově sboru ano. Přesvědčte se sami.
Bóžovy domy v Čáslavi
Musíme přiznat, že Bohumír Kozák se v Čáslavi přímo nenarodil, s rodiči se sem přistěhoval, když mu byly jenom dva roky, takže jsme si ho vlastně trošku adoptovali. Ovšem i díky svému povolání tu jako jediný z „rodáků” zanechal hmatatelné stopy.
⟶ ZEMĚDĚLKA | V rozlehlém areálu dnešní Střední zemědělské školy vás vždycky rádi uvidí, tak neváhejte a běžte okouknout největší Kozákovu stavbu v Čáslavi. Je to úplný školní hrad se spoustou chytře propojených chodeb a schodišť, s kruhovou tělocvičnou a …. A bude-li se vám zdát, že pan architekt vzhledem k obřím rozměrům téhle budovy trochu podcenil vstup do školy, ujistěte se, že stojíte na správné straně. Když se totiž zemědělka před sto lety stavěla, počítalo se, že se Čáslav bude rozrůstat směrem na Havlíčkův Brod, směrem k Břízkám, a proto má původní hlavní vchod i s parkem na opačné straně, než byste dnes čekali.
⟶ ŽIŽKOVA SÍŇ | Byla to velká senzace, když byly v kostele sv. Petra a Pavla nalezeny kosti husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, kterého tehdy snad všichni měli za národního hrdinu. A tak je pochopitelné, že když se pro uložení takové cennosti muselo vytvořit důstojné místo. I k tomu si radnice povolala pana architekta Kozáka. Výsledkem byla tzv. Žižkova síň na čáslavské radnici, kde si můžete slavnou kalvu s poraněnými očnicovými důlky stále prohlédnout.
⟶ POMNÍK MATOUŠE ULICKÉHO | byl vůbec to první, co Bohumír Kozák pro Čáslav navrhl. A musela to být srdcovka, dělat pomník evangelického kněze, kterého v čáslavských Stínadlech kdysi umučili a popravili, a navíc ho usadit za roh od domu, kde sám vyrůstal v rodině evangelického faráře. Když se u Matouše před Městskou knihovnou zastavíte, můžete si přímo na pomníku zahrát oblíbenou předpotopní (rozumějte předmobilní) hru někdejších žáků ZŠ Náměstí. Její pravidla najdete v zajímavostech k pomníku Matouše Ulického na stezce Architektura 2.
⟶ PICKOVA VILA| Ne že by byla tak architektonicky pokroková jako Kozákovy paláce na Václaváku (to by v Čáslavi neprošlo), ale bývala nádherná. Vila, kterou si vedle své továrny (dnešního Zenitu) nechal postavit ing. Pavel Pick, dnes vypadá tak smutně, jak smutný byl její osud. Majitele továrny poslali Němci za války do koncentračního tábora, po válce jim rodinný podnik sebrali komunisté a z vily udělali mateřskou školku. Ta ale později vyhořela a po zásahu hasičů se v ní všechno dřevěné, co neshořelo, nechalo shnít. Umíte si navzdory obrovskému zanedbání představit krásu, kterou kdysi vytvořil Bohumír Kozák?
⟶ HUSŮV SBOR | první plochá střecha v Čáslavi a první (a v Čáslavi také jediné) záchody v kostele. Podobných jednoduchých, nezdobených a jednoduše krásných kostelů po republice najdete spoustu a mnoho z nich projektoval Bohumír Kozák. Ale jen ten čáslavský stojí doslova pár kroků od míst, kde malý kluk, z něhož se pak stal velký architekt, vyrůstal.
⟶ EVANGELICKÁ FARA | Navrhl i současnou evangelickou faru a říká se, že ze všech jeho staveb se právě tahle nejvíce podobá jeho vlastnímu domu ve Střešovicích.
Některé čáslavské stavby pana architekta si můžete prohlédnout na těchto letoulkouvých stezkách:
ARCHITEKTURA 2. ⟶ POMNÍK MATOUŠE ULICKÉHO 1924
ARCHITEKTURA 2. ⟶ HUSŮV SBOR 1926
ARCHITEKTURA 2. ⟶ EVANGELICKÝ KOSTEL 1869
Tatínek farář
Bohumír alias Bóža Kozák měl dva mladší bratry a sestřičku, která ale jako dítě umřela. Spolu vyrůstali v dnešní ulici Jana Karafiáta v čp. 159. Tatínek byl evangelický farář, a tak není divu, že měl Bohumír tak blízko ke stavbě kostelů a že tak dobře rozuměl tomu, co moderní svatostánky potřebují. Jeho rodiče se ale nestarali jen o své vlastní děti, ale dlouhá léta pracovali na tom, aby v Čáslavi mohl vzniknout sirotčinec zvaný Husův asyl. Ten nakonec odchoval více než 180 dětí, o které se jejich rodiče nemohli starat. Jeho budova stávala nad současným hřištěm u rybníka a byla zbořena, když se stavělo sídliště Těsnohlídkova–Žitenická.
Pokud vás zajímá, jak to v takovém sirotčinci chodilo i vypadalo, podívejte se na:
ZMIZELÁ 1. ⟶ II01-08 HUSŮV ASYL
