Husův sbor 1926

Husův nebo též Žižkův sbor patří mezi nejlepší příklady moderní architektury ve městě. Jeho architekt Bohumír Kozák, mimo jiné syn místního evangelického faráře a autor budovy dnešní Střední zemědělské školy či Pickovy vily, jako první přenesl do Čáslavi principy funkcionalismu, které ve 20. letech patřily v architektuře mezi nejprogresivnější v Čechách. Na této budově byla kupříkladu poprvé v Čáslavi použita plochá plechová střecha.

Po první světové válce hledala nově vzniklá Československá republika nejen politickou, kulturní, ale i duchovní, náboženskou identitu. V souvislosti s tím byla roku 1920 vyhlášena národní církev, jež se podobně jako Českobratrská církev evangelická považuje za pokračovatelku učení mistra Jana Husa – Československá církev husitská. V prvním roce její existence se k ní v naší zemi připojilo přes půl milionu lidí.

Budovy modliteben této mladé církve hledaly pro svá shromaždiště novou tvář. Snažily se volit moderní, jednoduchý, až asketický výraz, podle kterého jsou tyto stavby v prostředí měst dodnes snadno rozpoznatelné. Účelnost staveb bez nákladné výzdoby byla dána i finanční situací církve, jež disponovala malými peněžními prostředky, které čerpala od státu. Pro architekty byl tento druh staveb zajímavou výzvou. Mohli totiž vytvořit prostor stylově čistý, akusticky dobrý a současně levný. „Sbor má býti především prostorem pro rodinu, církevní obec, široký a milý, bez tísně posvátnosti, nepřezdobený, zkrátka dům vyššího významu," proklamovala dobová literatura. Kromě duchovní roviny měl poskytovat zároveň i sociální zázemí. K hlavní chrámové lodi se proto přičleňovaly prostory určené pro kanceláře a pro neformální setkávání věřících. Velkou novinkou na poli modliteben se staly toalety.

Architekt Kozák měl k projektu čáslavského sboru osobní vztah: „Vždyť se jedná tu o úpravu bezprostředního okolí místa, kde jsem vyrostl." Původně pro něj vytvořil dvě varianty. Součástí prvního, nerealizovaného návrhu bylo i kruhové mauzoleum pro uložení Žižkových ostatků, připojené k hlavní budově. Tu autor navrhl jako symetrický objekt zhruba křížového půdorysu seskládaný z kubických tvarů s vyvýšenou středovou partií halového prostoru modlitebny a postranními patrovými částmi. K pohodlnému vstupu do modlitebny vyzývá široké schodiště s pěti dveřními otvory. Hlavní průčelí ve středu prolamuje řada úzkých vysokých oken vyplněných jednoduchou abstraktní vitráží. Přízemí je obložené keramickým matně žlutým obkladem. Fasádu zakončuje výrazná korunní římsa, ze spodu zvýrazněná obdélnými deskami tzv. mutuli, které vycházejí z antické chrámové architektury. Vrchol hlavní fasády korunuje kalich jako symbol rovnosti mezi duchovními a laiky i mezi bohatými a chudými. V celku se průčelí jeví dosti civilně, což bylo u chrámových staveb do té doby v Čechách nevídané.

V době příprav tohoto projektu se v Kozákově tvorbě totiž začal ohlašovat protofunkcionalismus, v Čáslavi doplněný klasicizujícími prvky. Jednalo se o architektonický proud, v němž stavba byla funkčně promyšlená do detailu a měla perfektně sloužit svému účelu. „Jsem přesvědčen, že chrám moderní církve stále více se bude blížit svým řešením přednáškové síni. Proto se vzdávám všech věžiček a střešních nástavců, jež jsou, pokud není zvonů, formou bez obsahu."

Myšlenka jednoduchosti obřadu a svátosti měla souznít s jednoduchostí prostoru. Nad interiérem modlitebny se klene valená skořepinová klenba s čtvercovým rastrem. Prostor po obvodu obemyká v prvním patře galerie s kruchtou, v níž funkčně zabudované varhany osvětluje z průčelí několik štíhlých oken s barevnými vitrážemi. Stěny v přízemí proráží po stranách okna kruhová. Středem chrámového prostoru je nikoli oltář, ale stůl Páně, symbol domova a rodiny. Původně byla na čelní stěně vymalována trnová koruna, kalich s hostií a nápis „Milujte se, pravdu každému přejte". Ty později nahradila freska znázorňující poslední večeři Páně, kterou v srpnu 1954 namaloval akademický malíř Karel Skála.

Výstavba Husova sboru v Čáslavi probíhala rychle a jeho otevření 23. května roku 1926 se stalo ve městě pompézní událostí. Slavnosti, které vyvrcholily bohoslužbou v nové svatyni, doprovázel průvod, divadelní hra, recitace básní a předčítání blahopřejného dopisu tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka. Budova sboru byla přijata místním obecenstvem pozitivně: „Chrám sám, dílo rodáka pana architekta Kozáka, působil na přítomné velice milým dojmem svojí jednoduchou výzdobou." V dosud doznívající atmosféře pětistého výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova byl na náměstí vzdán hold tomuto husitskému vojevůdci, jehož památce byl Kozákův čáslavský sbor zasvěcen.