Za Kozákem do Čáslavi a na Václavák
Zároveň s návrhem čáslavského Husova sboru v letech 1924-1926 projektoval architekt Bohumír Kozák i polyfunkční funkcionalistický palác Avion s kavárnou Luxor na Václavském náměstí v Praze (dnešní knihkupectví Luxor). Spolupracoval přitom se srbským architektem Nikolou Dobrovičem a užili při tom progresivnější funkcionalistický styl.
Slavní synové čáslavských farářů
Farář František Kozák vychoval zdejšímu kostelu jeho architekta, farář Tůma famózního varhaníka. Tůma v Husově sboru sloužil po celých třicet let. Jeho syn Jaroslav (*1956) se stal předním českým varhaníkem, pravidelně koncertujícím na hudebních festivalech, jako jsou Pražské jaro či Smetanova Litomyšl. Na sborové varhany přitom chodil v mládí pravidelně cvičit.
Dejte nám kostel, nebo hotel, nebo...
Hledání vhodného prostoru pro bohoslužby a setkávání členů nově založené církve zpočátku probíhalo mnohem dramatičtěji, než by se mohlo z výše uvedených informací zdát. Čtyři dny po první husitské bohoslužbě na čáslavském náměstí se 24. června 1920 zástupci církve na děkanství v Čáslavi domáhali klíčů od kostela sv. Alžběty, o nějž se jakožto „praví dědicové české církve, která základ k tomuto kostelíku přijala z rukou husitského krále, pana Jiřího z Poděbrad," cítili zavázáni pečovat. Klíče jim vydány nebyly, a tak množství lidí, shromáždivších se před sv. Alžbětou 27. června, kostel otevřelo násilím a na čas zabralo. Úřady právo Československé církve husitské na kostelík sv. Alžběty však s konečnou platností zamítly. Na začátku nového hledání pak stály dva návrhy: přestavět hostinec u Kralevice, nebo koupit obecní pozemek a vystavět si vlastní novou budovu. Rozhodnutí rady starších dalo Čáslavi jednu z výjimečných staveb.
