Evangelický kostel 1869

Evangelický kostel patří mezi významné dominanty města podílející se na jeho charakteristické siluetě. Svojí velikostí patří v Čáslavi mezi největší budovy postavené v historizujícím slohu. Nicméně ke zbudování tohoto protestantského chrámu a získání pevného místa evangelíků ve městě vedla dlouhá a nelehká cesta...

Do roku 1781 bylo evangelické hnutí v Čechách prakticky ilegální. Toleranční patent Josefa II. je sice s katolickým vyznáním konečně zrovnoprávnil, nicméně stále neumožňoval stavbu nekatolických kostelů ani vznik sborů v královských městech. Věřící se proto setkávali v provizorních modlitebnách. Na Čáslavsku takto našli útočiště v nedalekých Močovicích, kde se první bohoslužby konaly v přestavěné vyhořelé sýpce, kterou evangelíkům věnoval hrabě Auersperg. Zlepšení poměrů přinesl roku 1861 tzv. Protestantský patent, díky kterému se sídlo evangelíků mohlo přemístit do Čáslavi.

Základní kámen nového kostela byl položen roku 1864. Stavební práce ale přerušila válka mezi Pruskem a Rakouskem roku 1866, v níž Rakousko prohrálo, což mimo jiné podnítilo vznik rakousko-uherské monarchie o rok později. V té době vyhořel močovický kostel i s farou. Místní kronika tvrdí, že oheň byl zapálen „ohavnou rukou paličovou", jiné zdroje hovořily o nešťastné náhodě, kdy hospodyně v sousedním statku přepouštěla máslo a od toho vznikl požár. Zlí jazykové dokonce šířili zprávu, že kostel i faru zapálili sami evangelíci kvůli pojistce. Peníze z ní totiž nakonec posloužily částečně na stavbu kostela a fary. Další finance získal evangelický sbor od státu jako náhradu za válečné útrapy.

Čáslavský evangelický kostel byl zbudován mezi Karafiátovou ulicí a městskými hradbami na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek. Navrhl jej František Schmoranz st., který působil jako městský architekt v Chrudimi, kde se výrazně podílel na podobě města po zhoubném požáru v roce 1850. Kromě toho se zasloužil i o neogotickou přestavbu nedalekého romantického zámku Žleby.

Schmoranz vyprojektoval trojlodí s pětiboce zakončeným presbytářem v neorománském stylu, pro který je charakteristický obloučkový vlys a okna zakončená půlobloukem. Hlavní západní průčelí akcentují výrazné nakoso postavené opěráky a věž se čtyřmi opěrnými věžičkami, které vytvářejí dojem romantické architektury. Ke vstupu láká sedlový ústupkový portál, jehož dveřní výplň je opatřená dochovaným historizujícím kováním. Interiér klade po vzoru protestantských kostelů důraz na účelnost, výzdoba je upozaděna.

Ze slavnosti posvěcení kostela, na něž se sjelo z Čech a Moravy několik tisíc lidí, se stala obrovská manifestace nového postavení evangelíků ve městě. Pro velký počet přítomných se konaly souběžně dvě bohoslužby, jedna uvnitř kostela a druhá venku. Kromě slavnosti vysvěcení chrámu, jenž byl prvním evangelickým kostelem v Čáslavi, se tehdy slavilo i výročí 500 let od narození mistra Jana Husa.

Starou faru byste již nenašli, nová byla na jejím místě postavena architektem Bohumírem Kozákem, synem faráře Kozáka, roku 1928. Kozák ji navrhl vedle chrámu jako funkčně řešený dvoupodlažní dům s hladkou fasádou a jehlancovou střechou. V přízemí čáslavské evangelické fary se nachází tzv. Komenského síň původně zřízená pro dobročinný spolek paní a dívek Marta, farář s rodinou bydlel v patře. Odborníci upozorňují na podobnost fary s architektovou vlastní vilou ve Střešovicích. Obě stavby vznikaly skoro současně, kolem roku 1928. Ačkoliv architekt vždy projevoval tvůrčí talent, v případě vlastního domu se jedná spíše o průměrnou architekturu.