Kterak si stavitel Schmoranz prosadil svou...
Ke kostelu se váže historka o sporu Františka Schmoranze st. a mladšího o vzhled okna v průčelí. Zajímavé svědectví o tom zanechal pamětník stavby evangelického kostela v Čáslavi:
„Plán kostela zdělal p. Šmoranc, stavitel ze Slatiňan u Chrudimě. Šmorancovi šlo o vynikající, imponující stavbu, která by se přizpůsobila celkovému pohledu na město. Evangelickým požadavkům odpovídá účelný vnitřek. Ovšem souhlasili mnozí bratři ve sboru s otcem (míněn je otec pamětníkův, pozn. red.), jenž si přál odstranění z nárysu vnitřního širokých sloupů. Bylo jisto, že budou překážeti pohledu na kazatele. Ale stavitel si právě na těchto sloupech dosti nákladných zakládal a změny nepřipustil. Právě tak se někteří zastavovali při nákladném kulatém oknu ve věži, opatřeném pestrými barevnými skly, která se musela z Německa objednat a podléhala značnému clu. Ale za nic na světě nechtěl Šmoranc od tohoto svého nápadu upustit.
Pamatuji se, jak jednou k stavbě se dostavil stavitel se svým synem, vysokoškolským architektem, jenž pobytem v Egyptě získal sobě neobvyklé znalosti orientálních slohů stavebních. Se zalíbením ukazoval jemu okno to zvenčí. Ale umělec stavitel (Schmoranz ml., pozn. red.) počal mluvit proti oknu tomu. Nepamatuji se ovšem na jeho slova, jen vím, že otec jeho briskně jej přerušil, nemile nesa, že před mým otcem svou převahu dával na jevo.
Věc se zhoršila, když se dostavil varhanář Prediger a hotovil se postaviti před okno varhany, které by je byly cele zakryly. Přivolán stavitel a nastal boj mezi ním a varhanářem. Dosti urputný. Zvítězil stavitel."
Jak si Čáslavští málem oběsili faráře...
Prusko-rakouská válka roku 1866 se stala málem osudnou faráři Nešporovi i samotnému kostelu. Císařské úřady totiž během ní vydaly nařízení, aby byli evangelíci sledováni. Patrně se obávaly, že budou evangelíci kolaborovat s nepřítelem jako ve válkách za Marie Terezie. Ve městě se kvůli tomu nakonec srotil dav, který požadoval zboření rozestavěného kostela a oběšení faráře. To se naštěstí neuskutečnilo. Farář Nešpor naopak městu pomohl, když pruská armáda obsadila Čáslav a požadovala rekvizice, na které město ekonomicky nemělo.
Jak evangelický sbor pomáhal a pomáhá potřebným
Evangelický sbor se ve městě zasloužil nejen o duchovní, ale i o komunitní život. Jeho farář František Kozák, otec slavného modernistického architekta Bohumíra Kozáka, zde založil roku 1889 ženský dobročinný spolek Marta a později sirotčinec Husův asyl. Roku 1948 státem zrušený spolek byl znovu obnoven po sedmdesáti letech a jeho členky se zavázaly svou činností nést dál krásnou myšlenku faráře Kozáka a jeho ženy Zdenky. Na pečovatelskou tradici Husova asylu navazuje od roku 1989 místní středisko Diakonie ČCE.
