Architekt na cestách | Sedmdesát kreseb a akvarelů – B. Kozák (Česká grafická unie a. s., Praha 1941)
MOST V UNČÍNĚ NA ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINĚ | Dřevěná stavba bohatšího českého typu na kamenné podezdívce s pavlačemi do dvora a pod došky. Postaven kolem r. 1800.
STATEK VE STÉBLOVICÍCH U SOBOTKY | Renaissanční patricijský dům na náměstí u překlenuté Bartolomějské uličky, se stopami pozdní dekorativní gotiky.
WERNEROVSKÝ DŮM V PARDUBICÍCH | Renaissanční patricijský dům na náměstí u překlenuté Bartolomějské uličky, se stopami pozdní dekorativní gotiky.
DOMY NA NÁMĚSTÍ V LOUNECH | Střední dům na kresbě je č. 57 na náměstí, renaissanční o dvou patrech, s hmotným arkýřem. Patro zakončují dva vysoké štíty, dělené pěti toskánskými polosloupy, s dvojnásobným kladím, na němž spočívají těžké trojhrany. Nad arkýřem dřevěný altán s umně kovaným chrličem.
PORTÁL DĚKANSTVÍ U SV. JAKUBA V KUTNÉ HOŘE | Portál z červeného mramoru, dílo mistra Pavla z Prahy z r. 1595. Ve svorníku nadpraží monogram Pavlův, ve výplni dříků emblémy umění. V kartuši nástavce, drženém dvěma okřídlenými genii, znak Kutné Hory. Dveře z první polovice XIX.stol. Dům býval humanistickým gymnasiem, kde také působil mistr Kampanus, později jej zabralo archiděkanství.
PRAŽSKÉ VĚŽE STAROMĚSTSKÉ | Příznačná skupina malebně vrstvených střech Starého města pražského v pohledu z novostavby v Bartolomějské ulici. Vlevo sv. Jiljí, v pozadí Týn, v popředí sv. Bartoloměj.
DŮM SE SV. HUBERTEM V TOMÁŠSKÉ ULICI NA MALÉ STRANĚ V PRAZE | Dům čp. 26 zvaný „U zlatého jelena“, původně renaissanční, přestavěn r. 1726 v bohatě rozehraném baroku. Má dva vznosně tesané rozvinuté portály, vprostřed konsolu, nesoucí v prvém patře mezi okny v půlkruhovém výklenku sochu sv. Huberta, klečících před jelenem s křížem mezi parohy.
KOSTEL SV. JOSEFA V JOSEFSKÉ ULICI NA MALÉ STRANĚ V PRAZE | Klášterní kostel řádu Karmelitek, pak Anglických panen, vystavěn byl r. 1686–92 J. B. Matheym, s vysokými flámsky plasticky hustě členěným štítem. Kostel je centrální stavba eliptická s polokruhovými výklenky, kde osm dvojitých korinthských sloupů nese kupoli bez tamburu.
DETAILY Z „PLATÝZU“ NA STARÉM MĚSTĚ V PRAZE | Patricijský dům, hledící starším průčelím do Uhelného trhu, novějším empirovým do Národní třídy, sahá svým založením do doby románské. Dále byl stavěn a přestavován v gotice, renaissanci, baroku, empiru a z každé této stylové epochy se v něm zachovala nějaká více méně podstatná památka. Kresba zachybuje ukázky renaissančních maleb nástropních a empirového balkonu.
Z LOUN | Starobylý dům gotický, vystavěný v 1. 1470–80 od Jana Sokola z Mor, obnoven arch. J. Mockrem r. 1890. Ozdobný arkýř na zesíleném podstavci, v němž je zaklenut nízkým lomeným obloukem vchod, vyvrcholuje vysokou sedlovou střechou (rekonstrukce).
VNITŘEK KOSTELA | Gotický kostelík sv. Jakuba z druhé polovice XIV. stol., v XVI. stol. přestavěn do nynější podoby (věž a přístavky). Zachován původní gotický portál, kůr, vítězný oblouk s příčným břevnem s krucifixem, fresky z XIV. stol. křídlový oltář pozdně gotický aj.
ROMÁNSKÁ BASILIKA V TISMICÍCH U ČESKÉHO BRODU | Trojlodní basilika Nanebevzetí Panny Marie ze XII: stol. z tesaného hnědého pískovce. Všechny tři lodi jsou zakončeny apsidami s konchovými klenbami, zevně zdobenými lisenami a obloučkovým podřímsím. Uvnitř se střídají pilíře se sloupy. V Čechách vzácný případ plně vyvinutého basilikálního typu drobnějších rozměrů, podobně jako kostel sv. Václava na Proseku u Prahy.
KOSTEL KOČÍ U CHRUDIMĚ | Kostel sv. Bartoloměje z první pol. XV: stol. Jednoduchá zděná budova s dřevěnou věží a dřevěným mostem, do věže přímo vedoucím. Presbyteř kostela tvořena třemi stranami osmiúhelníku, na severní straně čtverhranná sakristie. Most o osmi obloucích spočívá na dvou pískovcových pilířích, chodba do půl kryta brlením, navrch sedlovou šindelovou střechou. Věž celá ze dřeva tvoří komolý čtyřboký jehlan, ve výši hřebene střechy kostela přecházející v osmiboký jehlan, nasazený na přesahující nízké stříšce. Celá věž kryta šindelem až k zemi. Na trámu vlevo vyřezáno datum 1666.
FARA V PELHŘIMOVĚ | Barokní budova se zkosenými vystupujícími rohy, zdobenými pilastrem s janskou hlavicí. Ve střeše bohatě vyvinutý vikýřový nástavec s nikou a sochou.
ČERVENÁ VĚŽ V JINDŘICHOVĚ HRADCI | Součást hradního komplexu, pozdně gotická stavba s arkýři na krakorcích a stupňovitými štíty, se zdobenými, na koso v nároží posazenými komíny a s vikýřky ve vysoké jehlancové střeše. Uvnitř hradní kuchyně.
ULIČKA V ČESKÉM KRUMLOVĚ (KRUMAU) | Typická křivolaká ulice zámožného středověkého a renaissančního města. V pozadí zámecká věž renaissanční.
ULIČKA V ČESKÉM KRUMLOVĚ (KRUMAU) | Méně honosná hradební ulička s pozadím renaissančních domů s dřevěnými krytými pavlačemi na trámových krakorcích.
KŘÍŽOVÁ CHODBA VE ZLATÉ KORUNĚ | KŘÍŽOVÁ CHODBA VE ZLATÉ KORUNĚ
KŘÍŽOVÁ CHODBA VE ZLATÉ KORUNĚ | KŘÍŽOVÁ CHODBA VE ZLATÉ KORUNĚ
KŘÍŽOVÁ CHODBA VE ZLATÉ KORUNĚ | Skupina starých domů na dolní části náměstí, zvaná „Stöckl“, dříve „kremen“. Napravo dům zv. „Schirndinghaus“.
NÁMĚSTÍ V NOVÉM MĚSTĚ NAD METUJÍ | Kout náměstí u kostela s domy renaissančními i pozdějšími zachovaným podloubím, se sochou na sloupu — pěkný příklad intimního stavitelství malého města.
VES U LUHAČOVIC | Charakteristicky rozházená slovácká ves v kopčitém terénu s příznačnými starými stromy.
ZÁMEK VE VRANOVĚ NA DYJI (FRAIN A. D. THAYA) | Zámek, původně komorní hrad, pak pánů z Boskovic aj., trůnící na strážné skále nad městečkem Vranovem (Frain a. d. T.)
RADNIČNÍ VĚŽ V OPAVĚ (TROPPAU) | Radnice se skupinou starých i novějších budov, s věží t. zv. „hodinářskou“, 72 m vysokou.
VNITŘEK KOSTELA V RIMAVSKÉ BANI | Ohrazený kostelík se střílnami z XV. stol., se zbytky fresek uvnitř z téže doby. Má dřevěný kasetový strop, stolice, galerie řezané a vesměs malované. Známý z Jiráskova „Bratrstva“ a zvenčí z akvarelu J. Kouly.
ARTIKULÁRNÍ KOSTEL V LEŠTINÁCH | Evangelický kostel v Leštinách na Oravě je zbudován ze dřeva na kamenné a zděné podezdívce asi v letech 1688. Uvnitř umně řezaný oltář. Artikulární kostely protestantské byly povoleny šoproňským sněmem r. 1681. Musily býti dřevěné a státi za hradbami nebo za vší.
MESTSKY DOM V BRATISLAVĚ | Bývala radnice, vzniklá sloučením několika domů ve XIV. stol. a později rozšiřovaná. Loggie v nádvoří z r. 1558. Věž jezuitského kostela z r. 1636.
MESTSKY DOM V BRATISLAVĚ | Bývala radnice, vzniklá sloučením několika domů ve XIV. stol. a později rozšiřovaná. Loggie v nádvoří z r. 1558. Věž jezuitského kostela z r. 1636.
DOLNÁ BRÁNA V KREMNICI | Ze starého městského opevnění se zachovaly bašty a dvě brány, z nichž dolní, vnitřní, vystavěna v letech 1405—25. Nahoře pozdější úpravy.
VNITŘEK KOSTELA VE SPIŠSKÉ SOBOTĚ | Katolický kostel raně gotických forem zbudovaný r. 1484, se zachovaným portálem románským z r. 1248, má pět krásných křídlových oltářů gotických a renaissančních. Hlavní oltář sv. Jiří z r. 1516.
DOMY V KREMNICI | Zajímavá skupina domů, zvláště střední, jeden z typů zemanských „kaštielů“, s krytým stupňovitým příchodem, překlenutým hlubokým arkýřem na sloupkách.
NÁMĚSTÍ V BARDĚJOVĚ | Bývalá stará gotická radnice v renaissanci přestavěná, v níž je dnes bohaté šárišské župní museum. Vedle kostel sv. Jiljí (Egidia), z XIII. až XV. stol., uvnitř také hotové museum vzácných památek umění malířského, sochařského i řezbářství.
KOSTELÍK VE TVRDOŠÍNĚ NA ORAVĚ | Hřbitovní dřevěný kostelík v Tvrdošíně na horní Oravě za XIV. stol., s malovaným renais. stropem.
ZVONICE V GARANSEKU (HRONSEKU) U ZVOLENĚ | Asi r. 1726 zbudovaná na kamenné podezdívce ze dřeva, při artikulárním kostele, rovněž dřevěném.
VNITŘEK KOSTELA V GARANSEKU | Kostel má trámovou konstrukci, zvenčí patrnou, uvnitř prkny krytou. Zbudován v podobě řeckého kříže, rozdělen je 12 sloupy na čtyři prostory, půlkruhově překlenuté. Smrkové dřevo, z něhož je stavěno, má krásné temně červené zabarvení. Z r. 1726.
ZE STARÉHO FRANKFURTU | Saalgasse v nejstarší městské čtvrti Frankfurtu nad Mohanem (Frankfurt a. M.) mezi Römerem, dómem a Saalhausem.
DŘEVĚNÝ MOST V LUZERNU | Jeden ze dvou dřevěných mostů v Luzernu, zv. Spreuerbrücke, pne se přes řeku Reuss u jejího ústí do Vierwaldstättského jezera. Je to trámový, částečně zkružový most středověkého původu na kamenných pilířích, krytý vysokou sedlovou střechou.
ZE STARÉHO BERNU | Bern si zachoval ze všech velkých švýcarských měst nejvíce starošvýcarského rázu. Lüferplatz leží v nejstarší části města, kde dříve stával hrad Nydeck a původní radnice (Stadthaus).
ULICE V BERNU | Jedna z honosných starobylých ulic s podloubím, s věží zv. Käfigturm v pozadí, s polychromovanými renaissančními kašnami uprostřed.
PLACE DES VOSGES V PAŘÍŽI | Z nejpůvabnějších náměstí v Evropě, řešené jako harmonicky uzavřený celek v jedinému slohu, obklopené domy z tesaného kamene a režných cihel a vysokými arkádami kolem celého prostranství. Slulo dříve Place Royal a bylo vybudováno r. 1604 na místě paláce des Turnelles. Jméno Place des Vosges dostalo r. 1799 na počest departementu téhož jména za to, že tento kraj první zaplatil uložené daně.
CITÉ V PAŘÍŽI | Lile de Cité, ostrov na řece Seině se slavnou katedrálou Notre-Dame, obrovským Palais de Justice, v jehož bloku je skvost francouzské gotiky Sainte-Chapelle. Jádro staré Paříže.
POHLED Z LOUVRU V PAŘÍŽI | Pohled z ochozu paláce Louvre směrem k ulici des Tuileries a křídlu, vystavěnému Lefuelem za Napoleona III. (Pavilllon Marsan.)
NOTRE DAME V PAŘÍŽI | Jižní průčelí katedrály Notre-Dame s mostem Archevȃché.
RUE NORVINS NA MONTMARTRU | Stará ulička na Montmartru. V pozadí kupole chrámu Sacré Cœur.
DONJON VE VINCENNES | Donjon královského hradu ze XIV. stol., kdysi státní vězení, příklad středověkého pevnostního stavitelství francouzského.
GRAVENSTEEN V GENTU | Zámek hrabat de Flandre v belgickém Gentu, zvaný Gravensteen, budovaný od IX. století, mohutná pevnostní stavba středověká puristickým odbouráním pozdějších přístaveb nabyla původní jedinečné podoby. Půdorys zabírá plochu oválovou o průměru 65 : 50 m.
EDINBURGH CASTLE V ANGLII | Královský hrad skotský, viděný z býv. hřbitova Greyfriars.
MELROSE ABBEY | Cistercké opatství v jižním Skotsku z konce XV. stol. Zříceniny z invase r. 1545.
WHITE HORSE CLOSE | Nádvoří domu v nejstarší čtvrti edinburské v ul. Canongate, známé z líčení Waltra Scotta.
STADHSUSET VE STOCKHOLMU | Z nejvýznamnějších monumentálních budov moderní švédské architektury. Stadshuset (městský dům). byl vystavěn v letech 1911 až 1923 podle plánů architekta Ragnara Östberga. Stojí na nábřeží Nor Mälarstrand nad Fiddar-fjärden u ústí průplavu Klara-viken.
PŘÍSTAV VE STOCKHOLMU | Přístav na jednom z chobotů Mälarského jezera před královským palácem. Socha Gustava III.
DUBROVNÍK | Z nejmalebnějších měst na jugoslávském Jadranu, starobylá republika Dubrovník-Ragusa, soupeřivší kdysi s Benátkami, rozkládá se amfiteatrálně na úpatí hory Srgj na severu a Petky na západě. Zachoval si původní charakter přístavního hrazeného města, asi podobně jako vnitrozemský Avignon, Carcasonne nebo Aigues Mortes ve Francii a Avila ve Španělsku.
ULICE V TRNOVU | Trnovo, kdysi korunovační město bulharských carů, rozrůstá se terasovitě nad sráznými 80—120 m vysokými břehy klikaté řeky Jantry. Patří k nejromantičtějším městským útvarům v jižní Evropě, vysloveně balkánsko-východního rázu, s četnými zbytky starobylé byzantsko-bulharské kultury.
ULICE V PLOVDIVU | Starodávné město Philippopolis, bulharsky Plovdiv, se rozkládá mezi pěti pahorky, strmícími strázně nad úrodnou thráckou rovinou. Ulička na jednom z pahorků s pobořenou pevnostní branou Hissar Kapia v pozadí.
NÁDVOŘÍ MEŠITY AYA SOFYA V ISTAMBULU | Nejslavnější stavba staré Byzance, chrám Božské Moudrosti —Hagia Sofia, jeden ze stavitelských divů antického světa šestého století, dílo architektů Anthemia z Tralles a Isidora z Miletu, dodnes ohromující mohutností, vznosem kleneb a nádherou, je uvnitř zachována téměř ve své původní architektonické ryzosti. Toliko vně je byzantské jádro důmyslné složité konstrukce znešvařeno různými přístavby a minarety po proměně chrámu v mešitu.
ACHMEDOVA MEŠITA V ISTANBULU | Mešita, zbudovaná sultánem Achmedem I. r. 1608–14, je příkladem dokonalé centrální mohamedánské architektury, odvozené z byzantského stavitelství. Ústřední kupole se klene nad čtyřmi nižšími polokupolemi, nimž přiléhají vždy tři menší konchy. Vnitřek je obložen bílými kachly, modře arabeskami zdobenými.
ULICE V ISTANBULU | Stará ulice cařihradská, s charakteristickými dřevěnými domy, s mešitou Suleïmanié v pozadí. Nejnádhernější mešita v Istanbulu, vystavěná v letech 1550–1556 sultánem Suleïmánem I., jež soutěží architektonickým vzletem s Hagií Sofií.
OLYMPEION V ATHÉNÁCH | Olympeion, athénské podhradí s chrámem Diovým. Na jeho stavbě, lety nepokojů prodlužované, pracovali za sebou čtyři stavitelé. Dokončen byl až r. 125 po Kr. Hadrianem. Typ vyspělé hořeckého stavitelství. Dipteros řádu korinthského. V pozadí Akropolis.
AKROPOLIS V ATHÉNÁCH | Jonští Athéňané v opak dorským Sparťanům byli kmenem estetických sklonů a individualismu ve všech oblastech ducha. Tak také proti strohé Spartě, městu nehrazenému, vybudovali si Athéňané město s hradem — Akropolí, kterou zejména za Perikla soustavně okrašlovali chrámy a jinými veřejnými budovami, sochami a vším, co život zmnožuje a zušlechťuje. V popředí zbytky Odeionu Heroda Attika z doby římské.
PALAZZO DUCALE V BENÁTKÁCH | Benátská architektura vyrůstala z odkazů starého Říma a Byzance. Gotika, sloh pro Italy barbarský, se tu neujala ve stavitelství chrámovém, leda jen v detailech nebo v nevýznamných fragmentech. Zato se bohatěji rozvinula ve stavbách palácových. Z nich nejmonumentálnější, svého druhu jedinečnou budovou je právě dóžecí palác. Proti všem zákonům statiky a estetiky, je tu architektonický řád na hlavu obrácen : křehké gotické arkády tvoří do polovic výšky spodek a první patro budovy, na níž spočívá masivní zeď řídce proražená okny a zakončená bez složitého římsoví jen lehkým plochým cimbuřím, přímo filigránským. Celek působí neobyčejně mocně, podmanivě, originálně, ne ve smyslu domýšlivé svévole, nýbrž tvůrčí vůle, která dovede nejpříkřejší protivy sloučiti v harmonický akord.
SAN GIOVANNI E PAOLO SE SOCHOU B. COLLEONI | Na architektuře chrámu S. Giovanni e Paolo je užito gotických prvků spíše jako motivů zdobných než tvárných. Socha condottiera Bartolomea Colleoni na převýšeném štíhlém podstavci, úměrném sice výšce kostela, ale zabraňujícím úhrnnému přímému pohledu na sochu z náměstíčka u kostela i z úzkého pásu nábřeží před ním. Teprve s nábřeží na druhé straně Ria dei Mendicanti vyniknou dokonalé poměry skvělé sochy Verrocchiovy i architektury podstavce.
VNITŘEK CHRÁMU S. APPOLLINARE NUOVO V RAVENNĚ | Arianská katerdrála Theodorichova. Příklad trojlodní basiliky starokřesťanského slohu z VI. stol., v němž na římskou antickou strukturu jsou naroubovány byzantské prvky, přizvukující organicky celku. Není tu příčné lodi, a samy zdi lodí nespočívají na kladí nýbrž na arkádách. Zejména se však projevuje Byzanc v slavných zlatých mosaikách pokrývajících celé stěny, jež tím pozbývají veškeré hmotnosti.
VNITŘEK CHRÁMU S. GIOVANNI EVANGELISTA V RAVENNĚ | Prostší typ basiliky trojlodní staršího, římské koncepci bližšího charakteru z V. stol. z doby Gally Placidie.
PONTE D´AUGUSTO V RIMINI | Mohutná římská stavba mostní z posledních tří desetiletí před Kristem, postavená za císaře Augusta.
PORTÁL DÓMU S. CIRIACO V ANCONĚ | Stavba převážně románského charakteru s byzantskými prvky z r. 1128, zejména se vznosně komponovanou předsíní. Situována na vysokém skalním ostrohu nad mořem na místě bývalého chrámu Venušina.
ULICE V ANCONĚ | Typická ulice provinčního italského města s pozdně gotickým průčelím chrámu S. Agostino v pozadí.
CHRÁM S. DOMENICO V URBINU | Portál chrámu S. Domenico v rodišti Raffaelově v ušlechtilé renaissanci, s terracottovým reliéfem Lucy della Robbia, představujícím Madonu se sv. Dominikem a sv. Petrem Martyrem, z r. 1449.
PONTE VECCHIO VE FLORENCII | Snad v dobách římských založený most, pnoucí se třemi nízkými oblouky přes Arno, několikrát přebudován, posledně r. 1345 Taddeem Gaddi. Příznačné pro tento most jsou domky s krámky zlatníků (Benvenuto Cellini) a starožitníků a krytá chodba na arkádách, spojujících Uffizzie s Palazzem Pitti.
SV. PETR OD PIAZZA DELLA SAGRESTIA V ŘÍMĚ | Část Michelagniolova. Slavný velechrám byl založen nad hrobem sv. Petra císařem Konstantinem na žádost papeže Sylvestra I. ve IV. stol. jako pětilodní basilika. Během dalších století znovu a vždy honosněji přestavován. R. 1452 založil B. Rosselino nový velechrám na rozkaz papeže Mikuláše V. Po něm se vystřídala ve vedení stavby řada architektů, z nich každý nějak původní koncepci měnil : Bramante, Fra Giocondo da Verona, Raffael, Giuliano da Sangallo, Antonio da Sangallo, Bald. Peruzzi, posléze Michelagniolo a po něm jiní stavitelé (Vignola, della Sorta, Maderna). Michelagniolo se vrátil k půdorysu Bramantovu, zesílil však značně pilíře, nesoucí kopuli, zúžil vedlejší prostory, představil sloupovou předsíň. Jeho mistrovským dílem je vznosná kupole nebývalého rozpětí, z níž dokončil jen tambur. Byla však po jeho smrti podle jeho podrobných plánů a modelu dokončena.
CASTELLO DELL´OVO V NEAPOLI | Mohutná pevnost, ovládající vjezd do přístavu neapolského, zbudovaná Hohenstaufovcem Fridrichem II., v XVI. století přestavěna téměř od základů. V pozadí Sorrento.
