Kašna

Kamenná kašna se čtveřicí alegorických soch

Kamenná kašna čtvercového půdorysu je tesaná z šedé žuly a zdobená jednoduchým kamenicky zpracovaným pláštěm s reliéfními zrcadly. V jejím středu stojí na hranolovém soklu válcový sloup nesoucí mušlovitou mísu. Dno bylo vyskládáno z větších kamenných bloků a po obvodu kašny byl i nízký kamenný schod, který je nyní již utopen pod dlažbou. 

V roce 2004 byl kolem kašny vytvořen vnější čtverec se čtveřicí alegorických barokních soch v rozích. Ty i se svými podstavci pocházejí z nedalekého zámku Filipov a v současné době s kašnou tvoří soubor, který je celý zapsán jako kulturní nemovitá památka (rejst. č. ÚSKP 33200/2-2804). 

Restaurování 2000 a 2022

Nešlo o jediné práce na kašně. Na začátku století bychom ji totiž našli v technicky i esteticky nevyhovujícím stavu: potrhané tmely ve spárách, novodobé betonové doplňky, neodborně přetesaný vnější plášť, protékající dno, vodou vymleté dutiny narušující statiku. Při naplnění kašny vodou hrozilo její zhroucení. K opravě se přistoupilo v roce 2000 (restaurátor Josef Pospíšil) a byly navrženy dvě možnosti řešení situace. Z těchto dvou byla naneštěstí zvolena částečná a levnější varianta oprav. A tak si kašna musela už o dvacet let později říci o rekonstrukci další, generální. Ujmul se jí restaurátor Bohumil Pánek. V roce 2021 se zrestaurovala kamenná vana, jež byla posléze na doporučení odborníků vyložena olověným plechem, který nyní chrání jak samotný kámen, tak jeho podloží před dalším poškozením. Díky zevrubné a citlivé rekonstrukci je nyní možné kašnu napustit vodou až do výšky 84 cm nad úroveň dna a těšit se pohledem na  pramínkový přeliv z okraje středové mísy. 

Čáslavské vodovody

Dnes plní kašna jen funkci estetickou, původně však byla zařízením čistě utilitárním. Stála obrazně i doslova na konci řešení problému, jak vodou zásobovat město, které nebylo založeno u žádného významného vodního toku. Celá oblast navíc vždy trpěla častými výskyty sucha, spojenými s nedostatečným průtokem či přímo vysycháním toků (zejména Brslenky) a špatnou dostupností spodních vod. Archeologické výzkumy doložily ve městě řadu studní, ty ale svou kvalitou, ani množstvím vody zřejmě nestačily pokrývat potřebu obyvatel, natožpak protoprůmyslových činností, jako byly mlýny, kovárny, bělidla, koželužny, pivovary apod. Tuto situaci musela Čáslav řešit akumulací vody v rybnících. Klíčový byl rybník Trubný, který se nachází na Hlubokém potoce a je od města vzdálen asi 3,5 km. Dokonce díky tomu získal i své jméno, protože dle zápisů čáslavské městské rady z roku 1640 „z toho rybníka od starodávna voda do města Čáslavě skrze trouby se vede.“ Kdy však byl postaven samotný vodovod, přesně známo není. Nepřímé zmínky o vodovodním potrubí hovoří jednak o dubové kašně pod Kozincem, napájené zřejmě nejstarším vodovodem od žackých studánek či přímo z rybníka Medenice, jednak o rekonstrukci vodovodu, který ústil právě do městské kašny.  Skutečnost, že na náměstí do té doby kašna nebyla, dokládá i Willenbergova veduta města z roku 1602, která na náměstí zachycuje pouze dřevěné masné a chlebné krámy trhovců. 

Džbery, kiosek i mohyla – nečekaní společníci kamenné kašny

Z historické fotografie z roku 1918 je patrné, že kašna bývala (patrně na zimu) zakrytá jednoduchým dřevěným bedněním, ze kterého vykukovala pouze kamenná mísa. V jednom místě ale bednění chybělo, aby bylo nadále možné z kašny odebírat vodu do džberů. Snímek s ženou nabírající vodu do vědra je ještě z roku 1930. 

V těsné blízkosti kašny stával jednu dobu i kiosek s mlékárenským zbožím. Zbudovala ho Pražská akciová mlékárna na konci 20. let 20. století a údajně byl zbořen za války. Jisté je, že na snímku leteckého mapování z r. 1947 už chybí. 

Velmi nezvyklou událost zažila kašna ve svém sousedství, kdy byla v roce 1920 plocha náměstí využita i ke smutečním účelům. Mohyla zakrytá černým plátnem sloužila k uctění památky vůdce československých legií a jednoho ze zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika. 

O sochách čtyř ročních období něco zjistíte i na další letoulkové stezce: 

ARCHITEKTURA 1 (100–150 let) ⟶
A01-01 Kde se vzaly, tu se vzaly aneb Sochy čtyř (či více?) ročních dob