Proměny náměstí Jana Žižky z Trocnova

Willenbergova veduta aneb Nejstarší vyobrazení Čáslavi

První známé vyobrazení města nalezneme na Willenbergově vedutě z roku 1602. V té době byla část budov ještě dřevěná a na náměstí se ve větší míře objevovalo podloubí. Centrální plocha byla volná až na kašnu, která však ještě neměla dnešní podobu.

Willenberg, J. 1602: Veduta Čáslavi, Strahovský skicář 1602. Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově, Praha, sign. DT I 30/26.

Kde se vzaly, tu se vzaly aneb Sochy čtyř (či více?) ročních dob

Klasicistní kašna byla po Sametové revoluci doplněna o čtveřici barokních soch z let 1780-1790 dovezených z nedalekého Filipova. Ty byly původně součástí rozsáhlejšího souboru alegoricky znázorňujícího měsíce roku, nalezeného v silně zanedbaném zámeckém parku při dobrovolné studentské brigádě vedené gymnaziálním profesorem Milanem Markem v 60. letech 20. století. Z dochovaných soch byly čtyři osazeny kolem kašny jakožto alegorie ročních období.

Nápaditost tohoto konceptu mírně narušila pátá “přeživší” socha, která byla nakonec umístěna v parku poblíž sochy Jana Žižky. Právě proto, že se původně nejedná o zpodobení ročních dob, nýbrž měsíců, může být hledání atributů jara, léta, podzimu a zimy pro pozorovatele až detektivní prací.

Proč je čáslavské náměstí tak velké aneb Úvaha archeologa dr. Velímského

Na jednoduchou otázku, která se při pohledu na úctyhodnou plochu čáslavského náměstí sama nabízí, rozhodně neexistuje jednoduchá, ba ani jednoznačná odpověď. Archeolog a expert na čáslavské dějiny dr. Filip Velímský nabízí tři historicky relevantní vysvětlení.

Zaprvé: čáslavské náměstí mohlo být panovníkem od počátku zamýšleno takto rozsáhlé, aby mohlo posloužit ke shromažďování zemské vojenské hotovosti.

Zadruhé: plocha náměstí mohla být určena k další parcelaci, k níž však nakonec vlivem překotného rozvoje dalších měst v regionu nedošlo. Kolín (později též Kutná Hora) nebo hornické aglomerace Pelhřimova, Jihlavy, Havlíčkova Brodu a dalších měst mohly stáhnout podstatnou část obyvatelstva, s nímž původně počítala Čáslav.

Třetím možným zdůvodněním je specifická konfigurace terénu a možnost jeho smysluplného opevnění. Svoji roli mohl hrát i zákaz nové výstavby v ploše náměstí po požáru roku 1522.