Mariánský sloup 1745

O SLOUPU —— VZLETNĚ

Stejně jako jiným městům ani Čáslavi se nevyhnulo několik pandemií, jež byly od středověku často chápány jako boží trest. Poslední vlna moru proběhla v 1. pol. 18. století – v Čáslavi v roce 1713 – kdy v Čechách zemřelo kolem 200 000 obyvatel. Následovala epidemie cholery v roce 1737. Jako projev díků za odvrácení nemoci se stavěly po celé Evropě na veřejných prostranstvích sloupy, které byly zasvěceny Panně Marii.  Současně se užívaly i jako oltář pro venkovní bohoslužby, když byly kostely z hygienických důvodů během epidemií zavřeny. Deset a půl metru vysoký morový sloup z kutnohorského vápence byl v Čáslavi zbudován neznámým autorem v letech 1745-1746. Nikoli však jako přímá reakce na morovou ránu, nýbrž na smrtící vlny nemocí, mezi nimiž se příliš nerozlišovalo. 

Mariánský sloup v detailech

Na osmiúhelníkovém podstavci stojí jehlan s hlavami andílků na obláčcích vrcholící sochou Immaculaty. Jedná se o ikonografický typ madony, charakteristický zvláště pro barokní umění. Panna Marie s rukama na prsou stojí na zeměkouli se srpkem měsíce, kolem nějž se vine had jakožto symbol dědičného hříchu. Na volutách podstavce na nárožích jsou umístěny čtyři postavy světců v mírně podživotní velikosti. Sochy vychází, stejně tak jako madona, z ustálené ikonografické tradice barokního umění 18. století. Svatý Jan Nepomucký je vypodobněný v kněžském rouchu s atributem krucifixu, svatý Prokop drží na vodítku čerta, který se zakusuje do světcova vrchního pláště. Čtveřici dotváří šípy pobodaný svatý Šebestián, patron chránící před morem, a svatý Florián oděný jako římský voják, patron proti požáru, s atributem hořícího domu. Tento mariánský sloup byl původně polychromovaný neboli barevný, což je dnes těžké si představit.

Proměny památky v průběhu staletí

V průběhu staletí tato památka měnila svoji podobu. Při opravě roku 1854 došlo k relativně velkému zásahu, kdy byla kamenná balustráda z roku 1845 vyměněna za železnou mříž a dvě sochy stojící na antikizujících sloupech vedle mariánského (svatý Jan Křtitel a svatý Pavel) byly přeneseny ke špitálnímu kostelu sv. Alžběty v roce 1878. Poslední restaurování proběhlo pod vedením akademického sochaře a restaurátora Josefa Pospíšila z Kutné Hory v roce 2016.
Před tímto zásahem naznačoval stav památky dlouhodobé zanedbání údržby: kamenné stupně základny sloupu se v horní řadě posouvaly, do otevřených spár prorůstaly kořeny okrasných dřevin a zatékala srážková voda. Obnažený kámen byl nesoudržný, při dotyku se drolil, případně docházelo k tvorbě trhlin, jinde ho pokrývaly mechy a lišejníky, četné vysprávky postupně odpadávaly. Na kovových atributech byly ohnuté nebo odlomené články, zlacení korodovalo.

Co všechno obnáší rekonstruování takové památky?

Pečlivé restaurování konzervační metodou vrátilo mariánskému sloupu někdejší stabilitu, krásu, ba i lesk. Po mechanickém i chemickém odstranění rozsáhlých porostů mechů a lišejníků a po fixaci narušených částí původního materiálu byly odstraněny překryty nevhodných a uvolněných tmelů. Kovové atributy byly demontovány. Svatozář Panny Marie a sv. Šebestiána byly kompletně znovu pozlaceny 24 karátovým plátkovým zlatem. Obdobnou péčí a ještě zásadnější rekonstrukcí si prošly v rukou specialisty na restaurování kovu J. Rezlera i šípy sv. Šebestiána a křížek v prstech sv. Prokopa. Nakonec byla obnovena paropropustnost povrchů a zpevněn korodující kámen (viz foto s injekcí do světcova ramene). Nové i starší ponechané doplňky byly lokálně barevně doretušovány minerálními pigmenty tak, aby rozsah retuší respektoval přirozenou barevnost a dílčí barevné posuny způsobené klimatickým vlivem. Na závěr byla provedena opakovaná hydrofobizace.

Svědek mimořádného posvěcení

V roce 1863 se mariánský sloup stal ústředním svědkem mimořádné události. Přímo před ním byl slavnostně posvěcen obrovský železný kříž, který byl vzápětí vyzdvižen na věž kostela sv. Petra a Pavla, čímž byly završeny opravy chrámové věže. Při tomto výjimečném aktu jeden z pracovníků rozhodil mezi lid shromážděný na náměstí svaté pamětní obrázky a do báně, na kterou byl kříž upevněn, vložil pamětní spisy, noviny a upomínky.