Všichni svatí mariánského sloupu
 
PANNA MARIA

Panna Maria, žena Izraele, Matka Ježíše Krista, očekávaného mesiáše. Křesťané věří, že byla pannou před, při i po porodu Božího Syna, a proto je nazývána Immaculata – neposkvrněná hříchem. 

SVATÝ PROKOP

Sv. Prokop pocházel z české zemanské rodiny. Stal se benediktýnem a dostal povolení k poustevničení. Usadil se v sázavských lesích, kde kolem jeho jeskyně vznikla poustevnická osada. Kníže Oldřich si jej zvolil za rádce a svým majetkem mu přispěl v r. 1032 k založení kláštera. Prokop v něm udržoval slovanskou liturgii. Jako opat řídil své mnichy pravidlem pokory a zásadou: „Modli se a pracuj!" jeho úsilím bylo: „Vše pro Boha!" Byl vlídný a štědrý a úspěšně bojoval proti zlu a ďáblovým pokušením. Je patronem Čech, tedy národní patron, proto dostal místo na čáslavském mariánském sloupu.  

SVATÝ JAN NEPOMUCKÝ

Sv. Jan Nepomucký pocházel z jihozápadních Čech. Ztělesnil v sobě ideál znalce Božích tajemství, který pilným studiem a kázní usiloval o mravní dokonalost. V úřadě generálního vikáře věrně plnil povinnosti, hájil práva církve a její svobodu proti zvůli krále Václava IV. a zakusil za to od něj mnohá bezpráví. Když po velkém trýznění a mučení pro svou věrnost povolání i mlčenlivost zemřel, byl z Karlova mostu vhozen do řeky Vltavy. Máme před sebou svědectví o jeho pevné vůli zaměřené na pravdu a spravedlnost. Sv. Jan Nepomucký je patronem Čech, proto dostal místo na čáslavském mariánském sloupu.  

SVATÝ FLORIÁN

Sv. Florián pocházel z Norika, území dnešního Rakouska, tehdy náležícího k Římské říši. Byl důstojníkem římské armády a sídlil v Lauriacum. Skončil u soudu v Lorch, když chtěl osvobodit křesťany patřící snad i k jeho armádě. Po trýznivém mučení pro víru byl s kamenem přivázaným k hrdlu svržen z mostu do Emže. Zemřel mučednickou smrtí v roce 304 n. l. Je patronem – hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků, horníků; vzýván je jako ochránce proti suchu, ohni, povodním a neúrodě.  

SVATÝ ŠEBESTIÁN

Matka sv. Šebestiána byla z Milána, otec byl úředníkem v Narboně na jihu Francie. Není zcela jisté, na kterém z těchto dvou míst se Šebestián narodil. V Římě se stal důstojníkem císařské stráže. Navštěvoval uvězněné křesťany, sytil je, těšil a povzbuzoval k vytrvalosti ve víře. Na utvrzení svých slov o ceně věčného života uzdravil z němoty Zoё, manželku kancléře, a obrátil na víru žalářníky, prefekta a další. Císař, když se dozvěděl, že Šebestián je křesťanem, rozkázal, aby svlečen byl přivázán ke sloupu a vojíni do něj stříleli šípy. Stalo se tak a vojíni jej pak v bezvědomí opustili. Irena, která jej chtěla pohřbít, zjistila, že žije, a ve svém domě jej ošetřila. Po uzdravení opět předstoupil před císaře, aby hájil křesťany, a žádal i po něm obrácení. Ten jej však dal v cirku zbičovat a dotlouci železnými sochory. Stalo se tak začátkem IV. století. Jeho tělo bylo vhozeno do stoky, ale křesťané je nalezli a pohřbili v katakombách při Via Appia v Římě. Svatý Šebestián je patronem hrnčířů, koželuhů, umírajících, vojáků, zahradníků a bývá vzýván při morových ranách.