Věž Brodské brány, známá také jako Otakarova bašta, je i není jednou z nejlépe dochovaných součástí středověké městské fortifikace královského města Čáslavi. Válcová věž stávala původně po boku někdejší Brodské, Jeníkovské či také Vídeňské brány, která beze stop zanikla v první polovině 19. století. Vystavěna byla jako věž hradební již na konci 13. století s cílem chránit přilehlý vstup do města.
O baště 
adresa: Klimenta Čermáka 114/17, Čáslav
GPS: 49.9080836N, 15.3931056E
typ objektu: opevnění
stezka: A03 Historické stavby
kód objektu: A03-04
památková ochrana:
kulturní památka rejst. č. ÚSKP 44979/2-928, chráněno od 3. 5. 1958 (městské opevnění)
text: Filip Velímský
O BAŠTĚ —— LETMO
Věž, jejíž vnější průměr se pohybuje kolem 8 m, je v současnosti vysoká 22 m. Dalších několik metrů jí pak přidává novodobá kuželovitá střecha s krytinou ze štípaného dřevěného šindele ze 70. let 20. století, volně inspirovaná historickou předlohou. Předcházející rekonstrukce z 90. let 19. století volila zakončení ochozu cimbuřím, a tak se podoba věže v čase značně proměňovala.
Spodní část věže do úrovně prvního patra byla založena dříve než přilehlá hradba, která k ní byla teprve následně připojena. Ke zvýšení věže o další dvě patra a doladění jejího scelení s bránou došlo až později – po dobudování základního obvodového prstence hradebního pásma.
Dnes volné prostranství před věží, kde stál původně objekt Brodské brány, vyplnila po jejím stržení v 19. století poměrně nesourodá zástavba domů s řadou živností, kterým vévodil na konci tehdejší Jeníkovské ulice Obchodní dům firmy Neuman.
O BAŠTĚ —— VZLETNĚ
Věž Brodské brány, známá také jako Otakarova bašta, je i není jednou z nejlépe dochovaných součástí středověké městské fortifikace královského města Čáslavi. Válcová věž stávala původně po boku někdejší Brodské, Jeníkovské či také Vídeňské brány, která beze stop zanikla v první polovině 19. století. Vystavěna byla jako věž hradební již na konci 13. století s cílem chránit přilehlý vstup do města.
Věž, jejíž vnější průměr se pohybuje kolem 8 m a síla přízemního zdiva okolo 2,3 m, je v současnosti ve vlastním zdivu vysoká 22 m. Dalších několik metrů výšky ji pak přidává novodobá kuželovitá střecha s krytinou ze štípaného dřevěného šindele, volně inspirovaná Willenbergovou vedutou. Celá stavba byla postavena z místního lomového kamene, pojeného na kvalitní vápennou maltu.
Spodní část věže do úrovně prvního patra byla založena dříve než přilehlá hradba, která k ní byla teprve následně připojena. Přízemí věže, dnes obehnané soklem, bylo přibližně 8 metrů vysoké a přístupné pouze otvorem ve stropě. Původní a jediný vstup do věže se nacházel na úrovni prvního patra a byl natočen směrem k sousedícímu objektu brány. Na stejném patře se nachází úzká nika se střechovitým záklenkem směřující do předměstí, sloužící jako okno a současně i jako střílna. Podobné využití mělo s největší pravděpodobností i subtilní okénko na úrovni druhého patra, které je poněkud atypicky osazeno ostěním s drobnou profilovanou kružbou, jenž bychom předpokládaly spíše u církevního objektu než na věži městského opevnění.
Teprve později, po dobudování základního obvodového prstence hradebního pásma, došlo k dostavbě – zvýšení věže o další dvě patra a doladění jejího scelení se sousedním objektem Brodské brány. Interiér věže byl rozdělen do plochostropých podlaží, přičemž ta dnešní svojí pozicí zcela neodpovídají umístění původních dřevěných konstrukcí.
Jak již bylo uvedeno, současná výška věže ani její celkový vizuál nejsou původní, ale jsou výsledkem řady starších stavebních zásahů. Poprvé máme písemnými prameny doloženou přestavbu věže v letech 1537-1539, která patrně souvisela s obnovou opevnění a bran po velkém požáru města v roce 1522. Do podoby věže zasáhly ale zejména dvě novověké „rekonstrukce“ objektu, z nichž první v historizujícím duchu se odehrála na konci 90. let 19. století a druhá pak v 70. letech 20. století.
Zajímavosti
Čermák, Čermák, Čermák a ještě jednou Čermák
O první rekonstrukci nás poměrně zevrubně informuje čáslavský historik a archeolog Kliment Čermák ml., na jehož počest je dnes pojmenována přilehlá ulice pěší zóny. První podnět k opravě bašty vyšel již roku 1881 z řad archeologického spolku „Včela Čáslavská“, jehož byl Čermák jednatelem a později i starostou. Prosazování myšlenky a následně i financování celého projektu se ujal tehdejší ředitel záložny (a shodou okolností i otec výše uvedeného Čermáka ml.), pan Kliment Čermák starší.
Rekonstrukce, jejímž cílem bylo, slovy současníka, umožnit „snadnější přístup na vrchol, odkud jest krásný pohled na město“, spočívala jednak v proražení nového vstupu ze strany ulice a v zakončení ochozu cimbuřím. Práci vedl známý čáslavský mistr zednický pan František Skřivánek pracující podle plánu stavitele pana Josefa Spudila a architekta E. Schindlera. Náklad celé rekonstrukce činil více než 800 zlatých.
Otakarka s vůní mýdla a denaturovaného lihu
Dnes volné prostranství před věží, kde stál původně objekt Brodské brány, vyplnila po jejím stržení v 19. století poměrně nesourodá zástavba domů s řadou živností, kterým vévodil na konci tehdejší Jeníkovské ulice stojící Obchodní dům firmy Karel Neuman, kde si našinec mohl na přelomu století (jak hlásala reklama na fasádě) zakoupit potřeby pro c. k. vojsko, mezi které se (jak můžeme dále čísti) řadil kromě hracích karet, pražené kávy a mýdla, také denaturovaný líh. Domky, které ještě část Čáslaváků pamatuje jako součást místního koloritu, byly strženy v 70. letech při výstavbě sídliště a nedaleké mateřské školy.
