Čermák, Čermák, Čermák a ještě jednou Čermák
O první rekonstrukci nás poměrně zevrubně informuje čáslavský historik a archeolog Kliment Čermák ml., na jehož počest je dnes pojmenována přilehlá ulice pěší zóny. První podnět k opravě bašty vyšel již roku 1881 z řad archeologického spolku „Včela Čáslavská“, jehož byl Čermák jednatelem a později i starostou. Prosazování myšlenky a následně i financování celého projektu se ujal tehdejší ředitel záložny (a shodou okolností i otec výše uvedeného Čermáka ml.), pan Kliment Čermák starší.
Rekonstrukce, jejímž cílem bylo, slovy současníka, umožnit „snadnější přístup na vrchol, odkud jest krásný pohled na město“, spočívala jednak v proražení nového vstupu ze strany ulice a v zakončení ochozu cimbuřím. Práci vedl známý čáslavský mistr zednický pan František Skřivánek pracující podle plánu stavitele pana Josefa Spudila a architekta E. Schindlera. Náklad celé rekonstrukce činil více než 800 zlatých.
Otakarka s vůní mýdla a denaturovaného lihu
Dnes volné prostranství před věží, kde stál původně objekt Brodské brány, vyplnila po jejím stržení v 19. století poměrně nesourodá zástavba domů s řadou živností, kterým vévodil na konci tehdejší Jeníkovské ulice stojící Obchodní dům firmy Karel Neuman, kde si našinec mohl na přelomu století (jak hlásala reklama na fasádě) zakoupit potřeby pro c. k. vojsko, mezi které se (jak můžeme dále čísti) řadil kromě hracích karet, pražené kávy a mýdla, také denaturovaný líh. Domky, které ještě část Čáslaváků pamatuje jako součást místního koloritu, byly strženy v 70. letech při výstavbě sídliště a nedaleké mateřské školy.
