Krásný pan profesor Krása
„Pan profesor Krása (bydlel v Chotusické) to byl pan profesor vysokoškolskej, měl ještě spoustu titulů, byl to specialista na středověký malířský deskový umění, a to fakt specialista světovej. Ten, když volal do Louvru, tak prej všichni stáli v pozoru u telefonů. On byl totiž strašně krásnej, vysokej, štíhlej a úplnej gentleman opravdu. V Čáslavi na hřbitově má hrobku.” [•BP]
Srpen 1968 u Třech svatejch
Na ostrůvku uprostřed křižovatky byl zapíchnutý transparent s nápisem „BRACIA POLACY WRACAJCIE DO DOMU – U NÁS SPOKOJ.“ Jak uvádí srpnový záznam z městské kroniky:
„Přestal vycházet denní tisk. Tiskárny byly obsazeny vojskem, a tak vycházely jen místní zpravodaje kolportované mládeží. Mládež si našla v této situaci živnou půdu, pravý živel svého poslání. Odstraňovala ukazatele na cestách, značení míst i domovní čísla. Psala hesla a vydávala místní noviny. Samozřejmě, že ani město Čáslav nemohlo zůstat mimo celkové dění. Klid města přešel v revolučnost dění a vytváření nových podmínek pro činnost a práci ve městě. Byla to především mládež, která velmi aktivizovala svoji činnost.
Za ztížených postupových problémů dorazilo 23. 8. o 15.10 do Čáslavi 7 důstojníků polské armády, dostavili se na MěstNV, aby předložili 5 požadavků: zajištění pitné vody, umožnění nákupu drobných věcí, opatření místností, navázaní spolupráce a zjištění klidu a pořádku. MěstNV odmítl jakoukoli spolupráci, odmítl poskytnutí vody, ubytování ve městě, a proto polská vojska musela žíti v polních podmínkách v okolí města (voj. cvičiště; na Štrampouchu). Toto nepřispívalo k morálce ani hygieně ani zdravotnímu stavu vojsk. Polští důstojníci velmi podrážděně reagovali na nápisy na zdech i střechách domů, které je vyzývaly k odchodu, a ukazatelé naznačovali směr k jejich domovům.“
Zdroj | Fotografie z archivu pana Hollegcha
