Vodní zákon z 28. srpna 1870 a (některé) povinnosti majitelů
V obecních rybnících musí vždy zůstat určité minimální množství vody, pro případ potřeby hašení požáru.
Každý majitel rybníka měl povinnost na své náklady požádat úřady, o zřízení tzv. cejchu neboli značky, která měla být vyražena (nejlépe do skály u rybníka) na viditelném, dobře přístupném místě. Tato značka udávala výšku minimálního, normálního a maximálního stavu vody. Při překročení horní značky má majitel povinnost otevřít stavidlo a nechat vodu odtékat tak dlouho, než se dostane na značku normálního stavu. Pokud by nějaký majitel tuto povinnost zanedbal, mohou ti, kterým by při případném protržení hráze hrozilo nebezpečí, požádat policejní úřad, aby na úkor majitele zjednal otevření stavidel.
Pohled na druhý konec rybníku – na hráz
Dnes působí zvláštně, že Hrádek, jakožto původní centrum osídlení oblasti, je od nynějšího centra vzdálen několik set metrů přes terénní prohlubeň. Zdá se poněkud podezřelé, že město vlastně „přestěhovali o kousek vedle, na jiný kopeček“.
Ale v době, kdy Přemysl Otakar II. kázal královské město Čáslav založit, nebyl terénní rozdíl mezi Hrádkem a novým městem tak dramatický, a tak se vše jevilo patrně méně komplikovaně. Hrádek byl vlastně ostrohem nad řekou Brslenkou, která ho ze tří stran obtékala (tedy zleva při pohledu od rybníka). S plošinou dnešního města byl spojen šíjí, která však byla v průběhu času odtěžena a její materiál použit patrně na výstavbu hradeb. Dá se tedy říct, že Podměstský rybník leží částečně v místech bývalého lomu a jeho hráz na reliktech původní terénní šíje. Přepadem splavu Podměšťáku přestala Brslenka obtékat Hrádek. V jejím bývalém korytě je nyní sportovní areál Vodranty. Samotný rybník byl brán samozřejmě jako součást západního opevnění města a byl tedy i rybníkem fortifikačním.
Kromě Podměstského rybníka tu byl v těsném sousedství ještě zřejmě nejstarší rybník na Čáslavsku, rybník Podhrádecký (tedy umístěný pod Hrádkem). Ale jeho přesná poloha je předmětem dohadů.
