Komu zvonila čáslavská hrana
Na Brodskou bránu vedly původně schody až ke vchodu z ochozu městských hradeb. Uvnitř brány v patře byla komora a v ní zvon, jímž se zvonívalo, když z města vedli kolem odsouzence na popravu. Při vyklízení suťoviště po bývalé bráně zde byl roku 1829 tento zvon – umíráček nalezen. Vážil údajně kolem 80 liber. V místním muzeu byste ho ale hledali marně. V roce 1847 byl totiž roztaven a použit na odlití zvonu nového.
Za vším hledej Čermáka
Městským branným u Chrudimské brány býval prapraděd Klimenta Čermáka, který byl roku 1740 za odvedenou práci doslova i do písmene povýšen, protože byl jmenován za hlásného na chrámové věži u kostela sv. Petra a Pavla.
Hrdinný Walda
Otakarovu baštu zachránil před neblahým osudem, který postihl čáslavské městské brány, krajský inženýr Walda. Senzacechtivé čtenáře a posluchače asi zklame, že tak neučinil žádným odvážným skutkem, např. že se k věži nepřipoutal řetězem, ani nedržel protestní hladovku. Pan inženýr využil prostou matematiku. Městské radě spočítal, že by k odstřelu tak masivní stavby bylo zapotřebí střelného prachu za 400 zlatých. Uvedená suma přišla městu příliš velká a mezi radními nepanovala ani shoda ohledně zvoleného způsobu likvidace, při kterém hrozilo vzniknutí škody na okolo stojící zástavbě.
Žižkova branka a Žižkovy bašty aneb Co vše v Čáslavi slavný vojevůdce nestihl spáchat
Na ochozu nedávno zrekonstruovaného úseku městských hradeb u Žižkovy brány se krčí drobný přízemní domek. Jedná se o pozůstatek tzv. Žižkovy fortny, což byl poměrně netradiční samostatný vstup pro pěší, který se nacházel na koruně hradební zdi a byl přístupný od hráze Podměstského rybníka schodištěm vedeným po náspu a mostkem, který se klenul nad silnicí vedoucí podél hradeb přibližně v trase dnešní Tylovy ulice. Ve zdivu domku se dochoval původní kamenný portál ostění branky.
S krátkým Žižkovým pobytem v Čáslavi na přelomu srpna a září roku 1423 je spojován také vznik několika tvarově nestandardních obdélných bašt a parkánových bašt. Je sice pravda, že se Žižka v tomto období do města skutečně stáhl a byl v něm obléhán vojskem Pražanů, na nějaké rozsáhlejší stavební práce ale zjevně čas neměl. Název bašt, brány i branky tak mnohem spíše než na vlastní budovatelskou aktivitu Jana Žižky z Trocnova odkazuje na Čáslavany vnímané spojení vojevůdce s jedním z center husitské revoluce, s Táborem, do kterého směřovala i cesta vycházející z této části města.
