Jak plynul život v Čáslavi pošťáckému synkovi? aneb F. X. Šalda vzpomíná...
Na čáslavské poště působil i František Šalda, otec věhlasného literárního kritika Františka Xavera Šaldy, který se s rodiči do Čáslavi přistěhoval ve čtyřech letech a prožil tu své dětství. Vzpomínal na ně, zejména když se zotavoval po těžkém onemocnění míchy. Tehdy v roce 1899 diktoval své přítelkyni Růženě Svobodové: „Život tekl v tomto starosvětském městě pomalu a zdlouhavě a jako z pokojných vod roztoku, usadily se z něj časem podivné krystaly figur a karakterů.“ Postavy z dětství nedaly Šaldovi spát, dokud je „nevyslovil básnickým slovem” ve sbírce povídek Dřevoryty staré i nové.
Šaldovi několik let bydleli v domě u Seidlů (čp. 45) na Jeníkovském předměstí nedaleko bývalých poštovských stájí (čp. 91). A právě prostředí domu, v jehož rozlehlém dvoře chátraly staré poštovní vozy a dostavníky k.k. Postamatu a stáje pro 25 párů koní, se malému Františku Xaverovi nesmazatelně vryly do paměti stejně jako obyvatelé toho ohromného stavení. Stará Čepková, šafářova žena žijící v nádvorním domečku, a syn majitele domu Jana Krčmáře se stali předlohou pro jímavou povídku o dětské fantazii a prvních láskách První a druhá.
Jaké šrámy uštědřila poště druhá světová válka...
Za druhé světové války byla střecha pošty rozstřílena německými vojáky, dnes už rozsáhlé poškození naštěstí není patrné. Dobové fotografie ale zachycují, z jak smutného stavu bylo nutné budovu pošty opět pozvednout.
Kudy se na poštu původně dostávaly dopisy?
Hledejte sotva čitelný nápis DOPISY na venkovním parapetu.
