Pošta 1910

Pošta patří všeobecně mezi jednu z nejstarších veřejných služeb. Bouřlivý rozvoj železnice v 19. století jí přinesl možnost spolehlivého a rychlého spojení, a tak síť poštovních úřadů rychle houstla. Kolem roku 1890 se jich dokládá na území Čech kolem 1000, což je pro srovnání pětkrát více než na počátku 19. století. Samostatná budova čáslavské pošty ovšem tak jednoznačně vítanou stavbou nebyla...

Poštovní úřad v Čáslavi původně sídlil v prvním patře budovy Okresní hospodářské záložny na náměstí. K realizaci jeho samostatné budovy se stavěli Čáslaváci dost chladně, dokonce proti ní sepsali petici. Na rozdíl od jiných staveb jim přišla jednoduše zbytečná. Následně se dlouze diskutovalo také o místě stavebního pozemku. Objevil se i návrh, aby se na poštu adaptovala stará budova gymnázia na dnešní Masarykově třídě a pro školu se vyprojektovala nová a větší. Jiný plán počítal s úpravou starých kasáren 21. pluku.

Po všech peripetiích se nakonec roku 1909 přikročilo k návrhu vystavět novou poštovní budovu na místě bývalé nemocnice, dnes na rohu Masarykovy a Poštovní ulice. Návrh provedl „specialista pro stavby poštovních budov" architekt Jan Vejrych z Prahy, mimo jiné autor pardubické radnice či Průmyslového muzea v Chrudimi. Realizace projektu se ujala místní firma architekta Josefa Skřivánka, která tehdy získávala většinu veřejných stavebních zakázek ve městě. Díky výrobě vlastních cihel patřila totiž k nejlevnějším.

Dominantou patrové budovy je nárožní zkosená věž s hodinami, vrcholící na střeše kovovou konstrukcí prosklené lucerny se zeměkoulí, což napovídá, že tato veřejná stavba plnila ve své době i funkci telegrafního úřadu a spojovala tak město s okolním světem. Mezi zajímavé dekorativní prvky fasády patří reliéfy s motivem troubícího pošťáka na koni na pozadí městské scenérie. Hlavní vchod, situovaný na nároží, střeží pískovcové sochy puttů s alegoriemi poštovnictví (jeden s atributem stromu a dalekých cest, druhý s atributem zapečetěného balíčku). Výzdobu provedl sochař L. Herzl z pražských Vinohrad.

Nejhodnotnější částí interiéru je vestibul s oválným prostorem, který obemyká dvojramenné schodiště se secesně laděným dřevěným zábradlím zdobeným motivem vyřezávaných jablíček. Hlavní halu původně prosvětloval prosklený strop. V přiléhajícím křídle Vejrych navrhl obytnou část s místnostmi pro poštovního sluhu a pro noční službu. Patro bylo vyhrazené pro telegrafní úřad a byt přednosty.

Noviny Kraj Čáslavský výmluvně zachytily dobovou reakci na budovu po sedmi letech jejího užívání. „Budova je velká, chladná, zimavá-úřední, nejvíce frekventované místnosti jsou bez slunečního světla. K historii stavby poštovní budovy nutno připomenout, že povolena byla kvapem. A zvláště dnes poštovní budova potřebuje radikální reparatury! Stěny špinavé, otlučené. Skleněný strop zašlý, černý. Jenom dle tradice udržuje se pověst, že je to nahoře prý sklo."

Stavba čáslavské pošty zdaleka nedosahuje kvality a náročnosti předních Vejrychových staveb, které realizoval ve větších českých městech. Těžkopádné proporce budovy a okenní otvory s ostěním navozují pocit až pevnostní architektury. Možná to byl záměr dát poště podobu nedobytné stavby střežící listovní tajemství.