Rudolfova třída – Masarykova ulice
Zatímco menší uličky a odlehlejší čtvrti města unikají pozornosti mocných a zachovávají si své původní názvy třeba po staletí, osudem exponovanějších míst je stát se výkladní skříní běhu velkých dějin. A tak i Masarykova ulice měnila v průběhu posledních 150 let jména a s nimi i svou tvář. Z promenádní Rudolfovy a posléze prvorepublikové Masarykovy třídy k Fučíkově ulici, po níž se na hlavním silničním tahu městem mohly po desetiletí s chutí promenádovat už jen kolony automobilů, zpět k Masarykově ulici dnešních dní >>>
Zatímco menší uličky a odlehlejší čtvrti města unikají pozornosti mocných a zachovávají si své původní názvy třeba po staletí, osudem exponovanějších míst je stát se výkladní skříní běhu velkých dějin. A tak i Masarykova ulice měnila v průběhu posledních 150 let jména a s nimi i svou tvář. Z promenádní Rudolfovy a posléze prvorepublikové Masarykovy třídy k Fučíkově ulici, po níž se na hlavním silničním tahu městem mohly po desetiletí s chutí promenádovat už jen kolony automobilů, zpět k Masarykově ulici dnešních dní.
Díky dynamicky se rozvíjejícímu průmyslu ve století páry začala města nabízet nové pracovní příležitosti, což vedlo k migraci obyvatel z přilehlých venkovských oblastí. I Čáslav byla vystavena intenzivnímu růstu populace.
Aby se mohla města územně rozšiřovat, padaly jejich středověké hradby. V Čáslavi byla srovnána se zemí polovina opevnění už za plenění švédských vojsk roku 1639. Do dnešních dnů zůstala zachována třetina, která tak patří mezi cenné památky středověku. Na místě zbořených hradeb vznikaly po vzoru vídeňské „Ringstrasse" okružní třídy. Jednou takovou, kopírující zaniklou linii hradebního pásma, byla i někdejší třída Rudolfova.
Podél výstavní promenádní ulice pojmenované po korunním princi Rudolfovi, jediném synovi císaře Františka Josefa I., vyrostlo v druhé polovině 19. století postupně mnoho reprezentativních budov. Čáslav se totiž tehdy stala sídlem nově vzniklých úřadů s okresní působností a současně zde vzkvétal spolkový život. Potřeba byly nejenom nové úřady a sídla spolků, ale i školy či modlitebny příslušníků řady nekatolických církví, kteří měli pobyt ve městě do té doby zakázaný. Své místo zde proto zaujali sokolové, divadelní ochotníci, pěvecký spolek Hlahol, Čtenářská beseda, poštovní úřad, gymnázium či židovská synagoga. Jejich v dnešní době nečekaným protipólem byly velké zemědělské statky situované na druhé straně ulice. Proti poště kupříkladu stával výstavní statek Havelkův, jehož majitel proslul jako úspěšný pěstitel kmínu a štědrý čáslavský mecenáš. Procházkův statek sídlící kdysi proti Dusíkovu divadlu byl zase známým zimovištěm cirkusu Volf. Třetí ze zemědělských usedlostí na Rudolfově třídě uvolnila místo budoucí poliklinice. Ovšem ani Havelkův a Procházkův statek se do dnešních dnů nedochovaly.
Stavby lemující Masarykovu ulici nabízejí přehlídku architektonických stylů od historismů přes secesi po neoklasicismus první republiky. Řada z nich už pozbyla svou původní podobu, některé zmizely docela. Čas do nich postupně otiskl příběhy a bohatou historii, kterou nabízí jejich jednotlivé medailonky.
Foto
Archiv
Prameny
- LESÁKOVÁ, Kristýna. Architekti Josef Skřivánek a Václav Svoboda, místní stavitelé v Čáslavi. Architektura první třetiny 20. století.
Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, diplomová práce, 2010