Smuteční síň, skladiště nebo galerie?
Když synagoga za druhé světové války přestala sloužit svému účelu, objevil se návrh na její zboření. Po dlouhých jednáních o využití synagogy jako místa pro pohřební obřady z tohoto záměru sešlo. Za okupace a v poválečném období sloužil židovský chrám jako skladiště i obydlí, proto má dodnes i číslo popisné, a to 111. V roce 1958 se synagoga stala chráněnou kulturní památkou, do níž bylo o dva roky později umístěno odkladiště místního podniku Kosmos, jehož zakladatelem byl paradoxně místní Žid Emil Pick (1865-1945). V roce 1970 v prostorách synagogy byla zřízena Galerie Jindřicha Pruchy.
Davidova hvězda, nebo městský znak?
V době, kdy se synagoga proměnila v galerii (1970), bylo okno ve tvaru Davidovy hvězdy v průčelí nahrazeno mozaikou Františka Tesaře zpodobňující městský znak. Ta se dnes nachází na boční fasádě nové radnice v areálu bývalých Žižkových kasáren. Davidova hvězda se do průčelí vrátila po zrestaurování synagogy v roce 2004.
Odboj, koncentrák, nebo RAF?
Osudy židovských obyvatel Čáslavi za druhé světové války se bohužel nijak neliší od těch z jiných koutů republiky i Evropy. Jeden příběh je ale přece jen výjimečný. Příběh Ivo Engländera, nadaného chlapce, který do primy gymnázia na protější straně ulice nastoupil o rok mladší než jeho spolužáci. O to hůře se o čtyři léta později vyrovnával s vyloučením ze studií kvůli svému položidovskému původu. Když i jeho tatínek přišel s okamžitou platností o místo, rostla v Ivovi nenávist a rodiče se začali obávat, že se "do něčeho zaplete". A tehdy přišla nabídka, která Iva Engländera ušetřila popraviště, na němž pro odbojovou činnost skončil svůj život jeho třídní profesor Jaroslav Pacák, i koncentračního tábora, kterým si prošel jeho otec a bez návratu též spolužák Jiří Eisner.
Přes rodinného přítele poslali Engländerovi svého jediného syna "za pět minut dvanáct" na studia do Velké Británie, kde po absolvování Great Ayton College začal studovat chemii na technice v Birminghamu. V pouhých sedmnácti letech se přihlásil jako kadet do anglického královského letectva a po řadě výcviků byl přidělen ke slavné 311. československé bombardovací peruti RAF, kde sloužil jako četař navigátor.
Na Nový rok 1945 vzbudí Ivovu maminku v Čáslavi děsivý sen. O skalnatý útes orknejského ostrova Hoy se v husté mlze a sněhové vánici při marném pokusu o nouzové přistání roztříští jeho bombardér. "Na vojenském hřbitově v Tain přibylo několik dalších bílých pomníčků s československým vojenským znakem. Na jednom z nich je i jméno Ivovo."
