Kdysi poklidné místo za hradbami města, dnes rušná ulice, která byla v 19. století vyvedena z okružní Rudolfovy třídy (dnes Masarykovy ul.) k místnímu vlakovému nádraží. Roku 1898 byl městským zastupitelstvem schválen název Husova třída.
Ulici, kde původně stálo několik hospodářských usedlostí, začala postupně lemovat řada vícepatrových domů, které oproti staré městské zástavbě dodnes působí velkoměstským dojmem. Mezi první postavené budovy patřilo novorenesanční městské muzeum, jedno z nejstarších venkovských muzeí v Čechách, vybudované v letech 1884-1885. Postupně se k němu připojily nájemní domy s obchody v historizujícím či secesním kabátě. V jednom z nich působil ve městě známý módní závod Bedřicha Slámy. U nádraží návštěvníky lákal na rohu k občerstvení hostinec U České koruny. Sídlo zde měl i podnik vyrábějící vyhlášenou čáslavskou višňovku.
Plynulá uliční čára takřka bez proluk vznikla až po první světové válce. Na rohu Rudolfovy třídy byl v tzv. národním slohu zbudován jeden z největších pojišťovacích ústavů v regionu, dnešní poliklinika. Stavba činžovních domů pro státní zaměstnance a vojenské gážisty, v místním žargonu „státňák", završila podle dobového tisku „jednu z hlavních prvních tepen města."
Že Husova třída patřila za první republiky mezi nejvýstavnější, dokládá komentář návštěvníků Všeobecné krajinářské výstavy roku 1926, „... krásný vstup do města. Jsou v ní domy pro státní zaměstnance, budova okresní nemocenské pojišťovny, ulice jest široká, je v ní muzeum, prostě jest nejlepší ulicí v Čáslavi."
Na křižovatce ulic Husova a 28. října kdysi pod mohutnou lípou stávala barokní kaplička sv. Jana Nepomuckého – němý svědek spletité historie. Traduje se, že ji zničil okupační tank, když zde v srpnu 1968 vjížděl do zatáčky. Tuto trojbokou stavbu z roku 1748 zdobily nástěnné malby – sv. J. Nepomuckého, sv. Anny a sv. Jana, Miláčka Páně. Patřila mezi poslední zbytky hřbitova zde zřízeného pro vojáky zemřelé na choleru v roce 1866. Na jeho místě byla r. 1914 vystavěna monumentální budova dodnes lidově nazývaná "soudňák", v níž kromě okresního soudu, berního úřadu, finančního ředitelství, důchodkové kontroly a katastrálního měřičského úřadu sídlila také městská šatlava. Její zchátralá budova stojí na pozemku někdejšího okresního soudu dodnes, téměř zcela skryta zrakům kolemjdoucích za vysokou zdí.
Foto
Archiv
Prameny
- LESÁKOVÁ, Kristýna. Architekti Josef Skřivánek a Václav Svoboda, místní stavitelé v Čáslavi. Architektura první třetiny 20. století.
Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, diplomová práce, 2010 - ŠKRDLE, Frant. Čáslav. Průvodce městem a okolím. Čáslav, 1935