Čáslavský ostrov

Ano, Čáslav měla svůj ostrov… Sloužil jako cíl procházek čáslavských měšťanů v době, kdy se okolí rybníka pro tyto účely začalo teprve upravovat. Byl spojen s městem romantickou lávkou, která byla častým námětem dobových pohlednic. A později zde bylo zahradnictví. Ostrov zaniknul koncem 40. let 20. století při rozsáhlé rekonstrukci rybníka. Ale kde se tu vůbec vzal?

Rybník na přítokové straně vypadal totiž původně jinak. Z mapy stabilního katastru – předchůdce dnešních katastrálních map – z první poloviny 19. století je zřejmé, že u dnešního mostu u Zemědělky potok pokračoval dál zhruba v trase ulice Sadová a pak se stočil k severu, rozšířil a přitékal k rybníku z pravé strany dnešního parku R. Těsnohlídka. Plocha nalevo od něj vybíhala do vodní plochy Podměšťáku a tím tvořila poloostrov.

A když se zleva objevil ještě vodní kanál, byl ostrov hotov. Je doložen až na mapě z roku 1904, ale patrně vznikl v roce 1790, kdy bylo dle kroniky toto prostranství upraveno obchodníkem Václavem Liemertem k poctě sv. Jana. Zřejmě šlo o parkovou úpravu s drobnou církevní památkou. Na stejné mapě je vidět, že na jihu byla od rybníka oddělena malá vodní plocha, kde mělo vzniknout koupaliště. To je vzhledem ke stížnostem na kvalitu vody ze stejné doby trošku úsměvné. Jestli k tomu však skutečně došlo, nevíme.

——— ostrov byl takový jazyk mezi vtokem a svahem pod hradbami, kde byla taky voda, než se tok Brslenky reguloval. V místě vtoku je pořád pozůstatek toho jazyka. Tam se taky dalo jít na ostrov po lávce, anebo se tam převáželo pramicí. Na ostrově totiž bylo zahradnictví. [•JH]

II▶

Pan Čurych, který zahradnictví provozoval, měl ještě na náměstí svůj...

——— přicáplej domeček s rozkošnou asfaltovou dehtovou střechou. [•JP]

II▶

...kde prodával semínka. Mimochodem nejen Těsnohlídkův rodný dům, ale i tento se pan profesor Marek (ředitel čáslavského muzea) marně snažil zachránit. Domy mezi Baťou a Grandem byly nakonec zbořeny a na jejich místě vystavěna prodejna potravin Pramen.

Ale zpátky k rybníku... i výše na přítoku to vypadlo dříve jinak než dnes. Tam, kde se říká Na Svornosti, býval rybník stejného jména – Svornost. Dnešní ZŠ Sadová stojí v prostoru před jeho hrází, kudy zřejmě protékal jalový splav z rybníka, a tak bylo místo často podmáčené.

——— cesta mezi Zemědělkou a Sadovkou na jedné a poli na druhé straně byla vlastně hráz mezi dvěma rybníky. Ty se pak zavezly a vzniklo tam smetiště. Když později stavěli Sadovku, měli velikánské problémy. Spodek je tam pořád bahnitý, museli tam vrtat piloty, na kterých ta škola stojí. Když jste po dešti vyskočili na tom poli, tak jste po dopadu slyšeli, jak to žbluňká v myších dírách, tak je to tam podmáčené. [•JH]   

II▶

Rybník Svornost, ve kterém Brslenka dříve počínala svoji pouť k Doubravě, byl zbudován výhradně pro zásobování města a městských mlýnů vodou a byl od založení předmětem četných sporů, které nakonec vedly v roce 1857 k jeho vysušení. Leč „z bývalého rybníka neustále prosakovala voda a hladina spodní vody ve studních v okolí značně poklesla.” Proto není tak překvapivé, že o pár desítek let při stavbě školy se objevily problémy.

S regulací trasy toku Brslenky a jejím narovnáním Čáslav o svůj ostrov přišla. Na leteckých snímcích z roku 1947 ještě můžeme pozorovat vypuštěný rybník, kde jsou znatelné stopy po nákladních automobilech vyvážejících sedimenty z rybníka a základ nového koryta Brslenky, které už je naprosto zřejmé při dalším snímkování v roce 1954.

——— 

PAMĚTNÍCI

•JH —— Jaroslav Hendl (* 1939)

Od svých čtyř let žije na Skřivánkově – Čeplově, pracoval jako automechanik a kombajnér ve Státním statku a u Krajských zemědělsko-lesnických meliorací (později Agropodnik).

•JP —— Jan Procházka (* 1944)

Narozen v Čáslavi, dětství strávil na rodinném velkostatku Skalka (u Třemošnice), z něhož byla rodina v roce 1947 vystěhována a poté putovala po příbuzných, až se v roce 1954 vrátila do Čáslavi do ulice 28. října. Jan Procházka v Čáslavi absolvoval zdejší měšťanku, další studia mu byla kvůli původu zamítnuta. Bylo mu pouze umožněno vyučit se buď zemědělcem, nebo horníkem. Vyučil se zahradníkem a později, ač velmi krkolomně, absolvoval Vysokou školu zemědělskou, obor zahradní architektura. Od roku 1973 žije trvale ve Formanově ulici.