Kostel sv. Alžběty je ve městě ten méně nápadný ze dvou katolických svatostánků. Přestože jeho údělem je stát ve stínu chrámu sv. Petra a Pavla, nevznikl náhodou a v historii Čáslavi sehrál nezastupitelnou roli. Rok po zničujícím požáru města (1522) se městská rada usnesla, že právě pro časté „nebezpečenství ohně“ nechá přeložit špitály z centra na předměstí. Krátce poté byl na předměstí horském vystavěn nový špitál a u něj kostel s hřbitovem. Zasvěcen byl sv. Alžbětě Durynské, patronce nemocnic, zdravotních sestřiček i lidí bez domova. Jak dokládají archeologické výzkumy Klimenta Čermáka, drobné votivní keramické figurky této světice se ve zdejších hrnčířských dílnách i vyráběly.
O kostele 
adresa: Kostel sv. Alžběty,
Nazaret, Čáslav-Nové Město
GPS: 49.9139147N, 15.3875403E
typ objektu: církevní stavba
stezka: A03 Historické stavby
kód objektu: A03-09
památková ochrana:
kulturní památka rejst. č. ÚSKP 22699/2-922, chráněno od 3. 5. 1958
datace a autoři:
1523 zadání stavby (renesance)
1728 přestavba (baroko)
1876 přestavba (novorománský styl)
1935 přestavba (rebarokizace)
architekt:
1876 Josef Spudil
ostatní autoři jsou neznámí
text: Radka Neumanová
spolupráce: Klára Fidlerová, Filip Velímský
O KOSTELE —— LETMO
Kostel sv. Alžběty byl vystavěn původně v renesančním slohu. Jeho nynější podoba nejvíce připomíná barokní přestavbu, kterou téměř zcela koncem 19. století zastřela ta novorománská podle návrhu ředitele Spudila (podílel se i na původní podobě Dusíkova divadla). Rebarokizován dle původních plánů nalezených v městském archivu byl kostelík v roce 1935.
Tehdejší špitály byly spíše než nemocnicí dobročinným zařízením, kde kromě střechy nad hlavou a trochy jídla byla hlavním léčebným prostředkem modlitba. Kostel byl tedy velmi důležitou součástí špitálního komplexu. Kostel sv. Alžběty sloužil donedávna i jako smuteční síň a místo posledního rozloučení, nicméně zdejší hřbitov zanikl již dříve – ve stejném roce, kdy byl zřízen současný městský hřbitov, tedy v roce 1884.
Klidná atmosféra kostelíka těžko dosvědčí, že o něj před sto lety vzplanul krátký, leč dramatický boj, kdy se ho v roce1920 členové nově založené církve Československé husitské rozhodli násilím zabrat pro sebe. Úřady jejich domnělé právo však zamítly.
O KOSTELE —— LETMO
Kostel sv. Alžběty je ve městě ten méně nápadný ze dvou katolických svatostánků. Přestože jeho údělem je stát ve stínu chrámu sv. Petra a Pavla, nevznikl náhodou a v historii Čáslavi sehrál nezastupitelnou roli. Rok po zničujícím požáru města (1522) se městská rada usnesla, že právě pro časté „nebezpečenství ohně“ nechá přeložit špitály z centra na předměstí. Krátce poté byl na předměstí horském vystavěn nový špitál a u něj kostel s hřbitovem. Zasvěcen byl sv. Alžbětě Durynské, patronce nemocnic, zdravotních sestřiček i lidí bez domova. Jak dokládají archeologické výzkumy Klimenta Čermáka, drobné votivní keramické figurky této světice se ve zdejších hrnčířských dílnách i vyráběly.
Špitální kostelík
Tehdejší špitál byl spíše než nemocnicí dobročinným zařízením zejména pro chudé lidi, dostalo se jim zde střechy nad hlavou, trochy jídla a místa ke spaní ve vytápěné místnosti. Doktora či ranhojiče si nemohla většina obyvatel špitálu dovolit, hlavním léčebným prostředkem pro zdejší nemocné byla modlitba a duchovní útěcha kněží. Kostel byl tedy nesmírně důležitou součástí komplexu.
Alžběta renesanční, barokní, novorománská…
Kostel sv. Alžběty je jednolodní stavbou s obdélným půdorysem zakončeným apsidou. Původně byl vystavěn v renesančním slohu, ale protože v průběhu času pustnul, prošel řadou následných úprav. V první polovině 18. století byl přestavěn v barokním slohu, který v letech 1876–1879* téměř zcela zastřela přestavba v novorománském stylu provedená dle návrhu ředitele Spudila (ten se mimo jiné podílel i na původní podobě Dusíkova divadla). Jeho tvůrčí vstup ale času neodolal a při poslední přestavbě (1935) byl kostelík navrácen do barokní podoby blízké původní, což bylo možné provést díky starým plánům nalezeným v městském archivu.
Ve středu štítu na kostelním průčelí gradovaném kamenným křížem stojí socha sv. Alžběty, u jejíchž nohou klečí žebrák. Podle Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu čáslavském dr. Birnbaumové, jenž je cenným historickým zdrojem, se však jedná o „zcela primitivní práci“. Naopak zobrazení sv. Alžběty na hlavním oltáři představuje cenné řezbářské barokní dílo z 18. století. Z hnědě mořeného oltáře vystupuje krásně vyřezávaný krucifix čnící nad bledě žlutým sousoším světice s žebrákem. Po stranách tabernáklu, zdobeného svazky vavřínových listů, se vznášejí dva vyřezávaní andělé. Dva postranní empírové oltáře byly doplněny novějšími obrazy sv. Karla Boromejského a sv. Jana Nepomuckého. Kazatelna z hnědě mořeného, částečně leštěného dřeva je z poloviny 18. století. Baldachýn vrcholí v pozlacené šištici a půdorysně odpovídá řečništi ve tvaru nepravidelného mnohoúhelníku. Pěkné pozdně barokní prvky se objevují i na uměleckém kování vstupních dveří. Součástí výzdoby interiéru je i dvojice takřka dvoumetrových cínových svícnů z druhé poloviny 18. století s tepaným ornamentem rokaje – stylizované mušle.
Zaniklá kostnice, zmizelé zvony
Kostel byl kryt nízkou břidlicovou střechou, nyní je na objektu bobrovka režné barvy. Na starém vyobrazení ze 17. století je patrná i velká kostnice, která stála v jihozápadním rohu hřbitova. Vcelku výrazným prvkem v kompozici kostela sv. Alžběty je i prostá zděná renesanční, resp. barokizovaná zvonice, zachycená už na Willenbergově vedutě, nejstarším dochovaném vyobrazení panoramatu Čáslavi. Hlas jejího zvonu sv. Václava původně zazníval z věže děkanského chrámu, zdobí ho reliéfní postava sv. Václava spolu s městským znakem a je u Alžběty dodnes. Ostatní zvony byly za války zrekvírovány.
Kostel slouží i jako smuteční síň a místo posledního rozloučení, nicméně zdejší hřbitov zanikl ve stejném roce, kdy byl zřízen současný městský hřbitov, tedy v roce 1884.
Boj o kostelík
Klidná atmosféra prostého kostelíka těžko dosvědčí, že o něj před sto lety vzplanul krátký, leč dramatický boj. V roce 1920 členové nově založené církve Československé husitské hledali vhodný prostor pro bohoslužby a setkávání. Čtyři dny po první husitské bohoslužbě na čáslavském náměstí se 24. června 1920 zástupci církve na děkanství v Čáslavi domáhali klíčů od kostela sv. Alžběty, o nějž se jakožto „praví dědicové české církve, která základ k tomuto kostelíku přijala z rukou husitského krále, pana Jiřího z Poděbrad," cítili zavázáni pečovat. Klíče jim vydány nebyly, a tak množství lidí, kteří se shromáždili před sv. Alžbětou 27. června, kostel otevřelo násilím a na čas zabralo. Úřady právo Československé církve husitské na kostelík sv. Alžběty však s konečnou platností zamítly.
* poznámka: některé prameny uvádí rok 1867
Zajímavosti
Má název ulice Nazaret něco společného se sv. Alžbětou?
Majetky v této části města z velké části příslušely ke špitálu sv. Alžběty. Název ulice Nazaret by mohl souviset s označením cesty od špitálu k nedaleké kapli Panny Marie Pomocné, která pochází z 18. století, a se špitálem, respektive s liturgickým provozem u kostela sv. Alžběty, byla spojena. Toto propojení a pojmenování ulice by mohlo odkazovat na pasáž v Novém zákoně, konkrétně na cestu, kterou Panna Maria vykonala z Nazareta do Ejn Keremu za svojí těhotnou příbuznou sv. Alžbětou. Ta tehdy očekávala narození syna, sv. Jana Křtitele. Při návštěvě Alžběta Marii označila jako matku svého Pána a opětovně tak potvrdila předchozí zvěstování. Marie měla u Alžběty setrvat tři měsíce, po jejím návratu do Nazaretu se pak měl anděl zjevit i Josefovi a do třetice zvěstovat početí Páně. Kaple Panny Marie Pomocné je poutní, ochranu a pomoc zde měly hledat ženy, které chtěly otěhotnět, nebo již byly v očekávání. Cesta, kterou do kaple vykonaly, by tak měla poměrně silnou symboliku.
Podle V. V. Kremera se Nazaret říkalo původně kapličce Panny Marie Pomocné, která je v ní vyobrazena společně s malým Ježíšem. Po útěku z Egypta se měla svatá rodina usadit a žít právě v Nazaretu, kde byl Ježíš vychováván. Kolem mariánského svátku se k této kapli od děkanského chrámu ubíralo procesí věřících. Čtvrť či ulice tak získala svůj název podle přezdívky poutního místa.
Nejprozaičtějším důvodem pojmenování Nazaretu je fakt, že v 18. století se městským částem dávaly podobné staro- a novozákonní názvy, protože to bylo jednoduše v módě.
Pověst o staviteli Štěbetovi aneb Na každém šprochu je pravdy trochu
K největší z rekonstrukcí kostela sv. Alžběty se váže i romantická duchařská pověst O statečné paní Štěbetové. Není bez zajímavosti, že místa a lidé, o nichž pověst vypráví, v Čáslavi skutečně v době největší přestavby kostelíka sv. Alžběty existovaly.
Víc zjistíte na další letoulkové stezce:
POVĚSTI ČÁSLAVSKÉ ⟶
S01-04 O statečné paní Štěbetové aneb Kdo nenajde v hrobě klid >>>
Městské špitály
Nejstarší špitál byl v Čáslavi zřízen při zdejším minoritském klášteře. Kladen je do míst poblíž dnešní ulice Dr. Ladislava Quise. V jeho blízkosti stál v předhusitském období dům bekyň, zbožných žen žijících po vzoru řeholnic, které se do péče o nemocné často zapojovaly jako ošetřovatelky.
Foto
Archiv
Detaily
Prameny
- ŠKRDLE, Frant. Dr. Čáslav. Průvodce městem a okolím. Čáslav: vydal Jos. Malý, 1935
- BIRNBAUMOVÁ, ALŽBĚTA Dr. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu čáslavském.
Praha: Archeologická komise při České Akademii věd a umění, 1929. - LESÁKOVÁ, Kristýna. Architekti Josef Skřivánek a Václav Svoboda, místní stavitelé v Čáslavi. Architektura první třetiny 20. století.
Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, diplomová práce, 2010 - Národní památkový ústav, Památkový katalog, www.pamatkovykatalog.cz
