Zlaté brnění velmistra řádu německých rytířů
Krajinu raně středověkého Čáslavska formovaly vedle vládnoucích knížat a rodící se regionální šlechty také tři důležité církevní instituce, konkrétně cisterciácký klášter v Sedlci (1142), benediktinský klášter ve Vilémově (1131) a komenda Řádu německých rytířů v nedalekých Drobovicích (1242), jejíž bratři, rytíři modlitby a meče, později získali i podací právo k hrádeckému kostelu Panny Marie. Řád německých rytířů známe především díky jeho podílu na křížových výpravách a kolonizaci Pobaltí. Málo se ví, že komendy řádu se nacházely napříč celou střední Evropou a sloužily nejen jako zázemí pro putující rytíře, ale zejména jako hospodářská základna řádové ekonomiky. V té drobovické pak byl dokonce roku 1296 pohřben velmistr řádu Konrád von Feuchtwangen, údajně ve zlatém brnění, jehož nalezení se stalo snem nejednoho místního hledače pokladů.
Obětiště a tajná chodba
O archeologický výzkum čáslavského Hrádku se zasloužil Kliment Čermák (1852–1917), čáslavský pedagog, národopisec, špičkový numismatik, vynikající muzeolog a nadšený archeolog. Archeologický průzkum zde započal v roce 1876 a postupně ho transformoval do podoby na svou dobu kvalitně a metodicky vedeného výzkumu, který nepostrádal přesné zaměření, včetně pořízení celkového plánu, kresebné a fotografické dokumentace terénních situací a nálezů. Během výzkumu Hrádku Čermák narazil na řadu zajímavých situací. V západní části odkryl místo s propáleným povrchem a zlomky zvířecích kostí, které označil za pradávné obětiště. U paty ostrožny pak identifikoval trojici mohyl, o kterých se domníval, že patřily významným pravěkým vládcům kraje. Konečně v severním svahu narazil Čermák na záhadnou zasypanou podzemní chodbu, kterou interpretoval jako tajnou únikovou cestu z hradu.
Sklep pytláka Veselého
Další podzemní prostor, na který může návštěvník na Hrádku narazit, se nachází po straně současného chodníku. Hradní poklad byste v něm ale hledali marně, protože se jedná o sklep, který pochází až z raného novověku a patřil k poslední zástavbě Hrádku, konkrétně k chalupě (pastoušce) se stodolou a chlévem, kterou až do 80. let 19. století obýval vysloužilý hajný (pytlák) Veselý se svou rodinou. Sklep má jednoduchý obdélný půdorys a je zbudován z lomového kamene na jednoduchou valenou klenbu.
