Čáslavské muzeum patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách. Ta vznikala především v druhé polovině 19. století a měla zpravidla charakter "vlastivědný", což znamenalo, že se soustřeďovala na dokumentaci přírody a společnosti v určitém regionu. Reprezentativním vzhledem dělaly tyto budovy čest svému názvu pocházejícímu z řeckého museion, tedy chrám múz ... čáslavské muzeum nevyjímaje >>>
adresa: Husova 291/3,
Nové Město, Čáslav
GPS: 49.9138503N, 15.3932131E
typ objektu: muzeum
stezka: A01 Architektura 1 (100-150 let)
kód objektu: A01-09
památková ochrana:
kulturní památka rejst. č. ÚSKP 38920/2-2807,
chráněno od 3. 5. 1958
datace: 1885
architekt: František Tetřev
stavitel: František Skřivánek
Čáslavské muzeum patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách. Ta vznikala především v druhé polovině 19. století a měla zpravidla charakter "vlastivědný", což znamenalo, že se soustřeďovala na dokumentaci přírody a společnosti v určitém regionu. Reprezentativním vzhledem dělaly tyto budovy čest svému názvu pocházejícímu z řeckého museion, tedy chrám múz ... čáslavské muzeum nevyjímaje.
Výstavbu muzea ve městě inicioval vůbec první muzejní spolek v Čechách – Včela Čáslavská, založený již v roce 1864. Jeho členové podnikali v okolí první archeologické výzkumy a vydávali první muzeologické časopisy u nás. K vystavění muzejní budovy je vedla potřeba uložit jak své vlastní sbírky, tak darované přírodovědné exponáty Josefa Kaunického, prostého klavírního technika, který do nich investoval veškeré životní úspory, aby si splnil sen o zbudování muzea jakožto vzdělávací instituce. Vstřícně se k tomuto záměru postavila i městská rada a Čáslavská záložna, která stavbu financovala z rezervního fondu. Budovu vyprojektoval v 80. letech 19. století v neorenesančním stylu Ing. František Tetřev, realizaci prováděl místní stavitel František Skřivánek.
Patrová budova obdélného pravidelného půdorysu s novorenesančním průčelím leží na Husově třídě. V době výstavby šlo o bezejmennou ulici vedoucí k místnímu vlakovému nádraží. Muzeum na tomto místě stálo jako první honosně vyhlížející budova, která předznamenala vznik nové městské třídy.
Vstupní průčelí člení trojice mělkých rizalitů [1], zvýšených o atiku [2]. Střední část je zvýrazněna v patře dvěma páry kompozitních sloupů na způsob edikuly, nesoucích na vlysu nápis MUSEUM [3]. Sloupy mezi sebou svírají půlkruhový balkón s kovanou bombírovanou mříží [4]. Přízemí fasády je zdůrazněno bosáží [5] inspirovanou italskými renesančními paláci. Okna rámují výrazné šambrány [6] s trojúhelnými a segmentovými frontony [7]. Stavbu s valbovou střechou korunuje na středu osmiboká kupole [8], která je zakončena symbolem české státnosti, zlacenou svatováclavskou korunou [9]. Interiéry jsou velmi bohatě a reprezentativně zdobeny. Malířskou dekoraci provedl Alois Václav Vraný.
Nejcennějšími památkami, které jsou v muzeu k vidění, jsou původní zejména přírodovědné exponáty vystavené v dobových vitrínách. Celá expozice tak dokumentuje způsob prezentace sbírek v 19. století i někdejší formy muzejní práce. Od roku 2018 je právě mobiliář inspirovaný tehdejší výstavní praxí Britského muzea prohlášen za kulturní památku.
1 ... rizalit
2 ... atika
3 ... vlys s nápisem MUSEUM podepřený dvojicí kompozitní sloupů na způsob edikuly
4 ... půlkruhový balkón s kovanou bombírovanou mříží
5 ... bosáž
6 ... šambrána
7 ... segmentové a trojúhelníkové frontony
Zajímavosti
O včelách a trubcích čáslavských
Název Muzejního a vlastivědného spolku Včela Čáslavská se nejspíš inspiroval dílem Zpěvy rolnické, O včelách, slavného římského básníka Vergilia. Členové spolku totiž chtěli jako pilné včelky sbírat a opatrovat památky minulosti. Jeho dlouhodobým předsedou byl muzejník, archeolog, učitel, národopisec a numismatik Kliment Čermák.
Malé Národní?
Čáslavské muzeum bylo postaveno takřka ve stejné době a ve stejném architektonickém stylu jako pražské Národní muzeum, a snad proto je lidé často nazývají "malé Národní muzeum". K podobnosti obou budov určitě přispívá kopule zakončená svatováclavskou korunou.
Nebo malé Britské?
Josef Kaunický, původce sbírky, pro kterou bylo v podstatě čáslavské muzeum postaveno, se pro jeho vytvoření nadchl při návštěvě Britského muzea v Londýně. Po jeho vzoru chtěl, aby nová instituce vzdělávala především mladé lidi a povzbuzovala je k cestám do cizích krajů.
Foto
Archiv
Prameny
- LESÁKOVÁ, Kristýna. Architekti Josef Skřivánek a Václav Svoboda, místní stavitelé v Čáslavi. Architektura první třetiny 20. století.
Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění, diplomová práce, 2010 - Informace z muzea - Bc. Michaela Dvořáková, DiS (kurátorka)
- Národní památkový ústav, Památkový katalog, www.pamatkovykatalog.cz