Gymnázium 1880/1925

Ač je to u stezky věnované architektuře poněkud paradoxní, nejlepší vizitkou jakékoli školy není její budova, nýbrž její učitelé a potažmo absolventi. Na to, že Čáslav neměla nikdy více než něco málo přes deset tisíc obyvatel, procházel po chodbách jejího gymnázia a později též pedagogické školy úctyhodný počet studentů, kteří se zapsali do českých, evropských, ale i světových dějin vědy, sportu nebo umění. Samostatnou kapitolou je špička světové divadelní scénografie Josef Svoboda, jemuž podobně jako dalším významným čáslavským rodákům budou věnována celá zastavení dalších stezek LET. 

Jarmila Kratochvílová aneb Bez spolužačky z gymplu by možná žádný světový rekord nebyl

Jarmila Kratochvílová (*1951) je od 26. července 1983 držitelkou světového rekordu v běhu na 800 m (s časem 1:53:28), vůbec nejdéle platného světového rekordu v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.

S atletikou začínala v kroužku na základní škole v rodném Golčově Jeníkově, ale až hodiny tělesné výchovy na čáslavském gymnáziu ji přesvědčily o tom, že by se mohla naplno věnovat nějakému sportu. Jarmiliných vynikajících výkonů v tělocviku si všimla její spolužačka Maruška Janáčková, která ji pak jeden a půl roku vytrvale přemlouvala, aby se přidala k jejich sportovnímu oddílu a začala trénovat ve Vodrantech. Díky ní Jarmila Kratochvílová v sedmnácti letech poprvé vkročila na čáslavský stadion a už tam zůstala. Nejprve jako atletka, později a do dnešních dní jako trenérka.

Petr Nekoranec aneb Ze sboru SOŠPg do Metropolitní opery

Tenorista Petr Nekoranec (*1992) je laureátem řady prestižních evropských pěveckých soutěží, mimo jiné i držitelem Ceny Plácida Dominga. V letech 2014–2016 byl členem Bavorské státní opery v Mnichově, poté prvním českým frekventantem Lindemannova programu v newyorské Metropolitní opeře a nyní vystupuje jako sólista Stuttgartské opery.

Čáslavskou střední pedagogickou školu si vybral kvůli jejímu vyhlášenému pěveckému sboru. Toužil zpívat, ale na konzervatoř ještě potřeboval uzrát jak jeho hlas, tak přesvědčení jeho rodičů. K obému se však propracoval až závratně brzy. "Ve sboru jsem zpíval čtyři roky tak intenzivně, že studium se mi slilo v takovou koncertní tour sboru a vlastně jsem si ani neuvědomil, že jsem vystudoval pedagogickou školu," vzpomíná Petr Nekoranec, který se do Čáslavi stále rád vrací, aby zde koncertoval i se setkal se svými bývalými učiteli.

Vladimír Remek aneb Z učebny fyziky ke hvězdám

Vladimír Remek se do českých i světových dějin zapsal jako první evropský kosmonaut. Po náročném tréninku a výběru se stal členem první mezinárodní posádky kosmické lodi Sojuz 28. Ve vesmíru prožil od 2. března 1978 7 dní, 22 hodin a 17 minut.

V rozhovoru ke 140. výročí školy zhodnotil Vladimír Remek svá studia na čáslavském gymnáziu jako jeden z důležitých pilířů své pozdější kariéry: "Když se s odstupem dívám, jak mě Čáslav připravila na cestu do života, víc a víc oceňuju, že mi dala vzdělání v matematice a fyzice, a to zejména díky třídnímu profesoru Vavřičkovi. Samozřejmě mi Čáslav dala hodně ze sportovní přípravy – celou střední školu jsme trénovali a závodili ve Vodrantech. Běhal jsem střední tratě, což se pak projevilo v tom, že jsem měl dobrou vytrvalost a schopnost se koncentrovat. A do třetice, každý pátek jsme chodili do výrobní praxe Čsl. automobilové opravny, kde jsem dostal výuční list jako automechanik. To byl moc dobrý základ pro práci s technikou."