Obchodní dům Baťa 1934

„... Nechci stavět budovy, které přežijí staletí, protože za sto let budou stejně zastaralé... nechci jít cestou mnoha jiných podnikatelů, kteří postavili sice krásné budovy, ale tím také svoji činnost skončili, protože podnik jim byl prodán v dražbě." (Tomáš Baťa)

Přestože Baťovy obchodní domy byly stavěny se záměrnou dočasnou trvanlivostí, velká část z nich stále stojí v uličních řadách či na náměstích českých měst. S jejich obnovou se počítalo po čtyřiceti letech jejich užívání. Mezi „baťovské" stavby patří i obchodní dům v Čáslavi.

V místě, kde ulice Generála Františka Moravce ústí do náměstí, stojí dům čp. 70, původně vinárna Josefa Haufa, dnes obchod s bytovým textilem. V roce 1930 objekt odkoupil jeden z prvních „velkovýrobců" obuvi na světě, firma Baťa, která jej přestavěla na obchodní dům s prodejnou obuvi.

Progresivní a moderní myšlení Tomáše Bati korespondovalo s funkcionalistickou architekturou, v níž byla forma podřízena funkci. Díky dialogu zlínského podnikatele s architekty a dalšími odborníky se podařilo vytvořit stavby formálně jednotné, což bylo při takovém množství realizací pro firmu nejen ekonomickou nutností, nýbrž také obchodní strategií. Účelem bylo „kamkoliv přijdeme, ... poznávat tyto stavby jako svého dobrého známého," charakterizoval Baťovy záměry jeden z tvůrců projektu, československý architekt Vladimír Karfík (1901-1996), který mimo jiné působil jako kreslič u světoznámých architektů, u Le Corbusiera v Paříži či u průkopníka moderní architektury Franka Lloyda Wrighta v USA. Jelikož Baťa svoji obuv potřeboval prodávat i v menších městech, budoval po celém Československu i v zahraničí síť obchodních domů, v nichž se uplatňoval právě funkcionalismus. Dům měl být jednoduchý, rychle realizovatelný a především funkční, odpovídající modernímu prodeji zboží.

V Čáslavi výstavba dvoupatrového obchodního domu finišovala v roce 1934 a patřila mezi jeden z mála příkladů čisté funkcionalistické architektury ve městě. Železobetonová konstrukce o modulu 6,15 x 6,15m s cihlovou výplní získala jednoduchou čistou fasádu členěnou proskleným přízemím a pásovými okny v patrech. Stavbu završovala plochá střecha. Výkladní skříň, která pohlcovala celé přízemí, byla nejdůležitější součástí obchodního domu. Kolemjdoucí chodec byl „... přilákán jasně osvětlenými výklady, které ho vtáhnou do jakési předsíně, kde si může v klidu, nejsa rušen ruchem na ulici, prohlédnouti, co se mu ke koupi nabízí." Na rozdíl od dosavadní praxe ve výloze zcela chybělo bednění, díky čemuž mohl zákazník nahlédnout přímo do obchodu. „Celý dům může býti jedním obrovským výkladem nebo velikou zasklenou reklamní plochou," hlásali Baťovi architekti. Za účelem reklamy se také na fasádu obchodních domů firmy Baťa obvykle instaloval efektní světelný nápis, jenž je dnes již celosvětově známým obchodním poznávacím symbolem. Za socialismu ho na několik desítek let vystřídaly nápisy Obuv či Jas.

Dům čp. 70 za poslední desetiletí prošel řadou přestaveb, které jeho baťovský charakter zakryly do té míry, že stavba může snadno uniknout i pozornosti poučeného diváka.