O podivuhodném založení kostelíka v Lochách
aneb Kde se dějí zázraky

Svatý Bonifác

Kostely zasvěcené svatému Bonifáci jsou v Čechách pouze dva, přestože tento světec byl oblíbencem a vzorem svatému Vojtěchu, druhému a nejslavnějšímu pražskému biskupovi. Jinak ale není divu, že kromě Dolního Hanychova u Liberce a čáslavských Loch se u nás jeden z nejzasloužilejších šiřitelů křesťanství neujal. Pocházel totiž až z Anglie a stal se svatým patronem Německa, kde naplňoval své nelehké misionářské poslání. Při převádění pohanů na křesťanskou víru byl nakonec i zabit a jako mučedník a světec je pochován v sarkofágu v klášteře, který založil v německé Fuldě.

Tajemství lošské jeskyně

Nejen pověst, ale i skutečné osudy kostelíku v Lochách (či Loších) jsou opředeny mnoha tajemstvími. Tím nejpodstatnějším je právě tajemství místní „jeskyně", podle níž byla pojmenována přilehlá ves. Loch totiž v němčině znamenalo jáma či díra. Ta pod kostelíkem svatého Bonifáce nevznikla přirozenými geologickými pohyby, nýbrž byla do skály uměle vyhloubena jako oválná podzemní místnost. Ačkoli kostel sv. Bonifáce nad potokem Klejnárkou stojí již téměř 700 let, původ a účel této jeskyně zůstává záhadou. Podle některých byla původně sklepem zaniklé tvrze, podle jiných pohanskou svatyní, nebo dokonce poustevnou. Žádný z dohadů ale zatím nebylo možné doložit spolehlivými prameny. I dějiny někdy rády tajnůstkaří.

Haberská cesta

Haberská stezka, zjednodušeně cesta vedoucí přes Habry, je historický název pro jednu z prastarých tras z Čech na Moravu přes Havlíčkův Brod, Jihlavu, Brtnici a Moravské Budějovice až do Znojma a samozřejmě i obráceně. Do dnešní silnice měla však hodně daleko. Cestu nezkrocenou přírodou na ní usnadňovaly jen prosekané části rozsáhlých lesů a řídké zastávky v osídlených místech. Po stezce se kupříkladu nedalo ani jezdit s vozy, veškerý náklad museli nést soumaři. Putování dost znesnadňovaly i potoky a řeky, přes které nevedly mosty. Překročení takových vodních toků tak kupce a rytíře vyčerpávalo, zdržovalo, a navíc bylo dost nebezpečné. Nejdůležitějšími body na trase proto byly brody, kde se dalo bezpečně překonat řeku a najít občerstvení pro lidi i zvířata.

Čáslav na této trase hrála důležitou roli, byla totiž posledním větším centrem před nejtěžší částí cesty, před málo obydlenou a o to divočejší Vysočinou. Zároveň se tu křižovala stezka Haberská s Trstenickou (vedoucí na Chrudim, Poličku, Brno a Olomouc), takže se tu konaly pravidelné trhy, kde se dala část zboží směnit či přeprodat.