O podivuhodném založení kostelíka v Lochách
aneb Kde se dějí zázraky
Tam, kde dnes vede hlavní silnice z Prahy na Havlíčkův Brod a kde se v přehledné rovině táhnou do daleka pole, se ve středověku rozprostíraly hluboké lesy, jimiž ubíhala důležitá obchodní stezka, tzv. Haberská cesta. Zboží, jež po ní putovalo, nutně lákalo ty, kteří si své živobytí rozhodli obstarávat nikoli s motykou, nýbrž s dýkou v ruce. A tak se to v okolních hvozdech hemžilo loupežníky. Kupci i šlechta se tudy vydávali jen s početným, po zuby ozbrojeným doprovodem >>>
Tam, kde dnes vede hlavní silnice z Prahy na Havlíčkův Brod a kde se v přehledné rovině táhnou do daleka pole, se ve středověku rozprostíraly hluboké lesy, jimiž ubíhala důležitá obchodní stezka, tzv. Haberská cesta. Zboží, jež po ní putovalo, nutně lákalo ty, kteří si své živobytí rozhodli obstarávat nikoli s motykou, nýbrž s dýkou v ruce. A tak se to v okolních hvozdech hemžilo loupežníky. Kupci i šlechta se tudy vydávali jen s početným, po zuby ozbrojeným doprovodem.
Starší rytíř s malou družinou pospíchal těmito místy k Čáslavi, aby si v bezpečí města odpočinul. Když v tom vzduch rozťal ostrý hvizd a z houští se vyhrnula tlupa zbojníků. Velmože i jeho pomocníky strhli z koní a začala ostrá řež muž proti muži.
Rytíři se podařilo svého soupeře srazit mečem k zemi a omráčit. Proti přesile však neměl šanci, a tak se dal na útěk, aby spasil holý život. Než se stihl zcela skrýt před zraky lupičů, jeden z nich si prchajícího všiml a pronásledoval jej.
Celý udýchaný doběhl rytíř ke skalnatému ostrohu a jal se na něj šplhat. Z vyvýšeného místa se nepřátelským výpadům brání snáz. Když se ale vydrápal nahoru, spatřil ve skále otvor vedoucí do malé jeskyňky. „Dohoní-li mne můj pronásledovatel," přemítal rytíř, hledě do černočerné tmy, „ani ze skály mu nedokážu dlouho vzdorovat. A až doběhnou jeho kumpáni, bude se mnou amen."
I vlezl do nitra skály a klesl na kolena. S rukama sepjatýma se šeptem, ale z celého srdce modlil za záchranu života svého i svých druhů. Vtom mu u pasu zachrastil měšec stříbrňáků, na který při zběsilém úprku dočista zapomněl.
... i vlezl do nitra skály a klesl na kolena ...
„Přísahám Ti, mocný Bože, při všem, co je mi svaté, že vyváznu-li z tohoto nešťastného dne živ a zdráv, věnuji všechno své stříbro na stavbu kostela k uctění Tvé dobroty a slávy."
Jen ta slova vyřkl, vyhlédlo z mraků slunce a probudilo pavouka spícího u vchodu do jeskyně. Ten hned začal tkát svou síť. Když k jeskyni dorazil zbojník a rozhlížel se po stopách, jež by mohl šlechtic na útěku zanechat, padl mu zrak na netknutou pavučinu. „Tudy teď nemohl nikdo projít," pomyslel si a spěchal jej hledat jinam. Rytíř byl zachráněn.
... jen ta slova vyřkl, vyhlédlo z mraků slunce a probudilo pavouka spícího u vchodu do jeskyně ...
Když se pozdě odpoledne v lese rozhostilo ticho, vydal se pěšky k Čáslavi. Tam ihned odevzdal své stříbrné peníze a vydal rozkaz zbudovat za ně kostel v nedaleké osadě Třebešicích.
Kámen na stavbu, který lidé na jeho popud ve dne naváželi, se ale v noci ztrácel.
Když se to stalo potřetí, Třebešičtí se rozhodli si na zloděje doslova posvítit. Čtvrtou noc drželi u místa stavby hlídku. O půlnoci se všude rozlila přízračná stříbrná záře a v ní spatřili okřídleného bílého koně, který odnášel kámen kamsi do lesů.
Ráno tedy začali pátrat v okolí a materiál na stavbu kostela našli přímo na skalnatém ostrohu skrývajícím jeskyňku, jež rytíři zachránila život.
Moudrý šlechtic naslouchal Božímu znamení, upustil od stavby v Třebešicích a nechal kostelík postavit v místě svého spasení – na Lochách.
... a nechal kostelík postavit v místě svého spasení ...
Zajímavosti
Svatý Bonifác
Kostely zasvěcené svatému Bonifáci jsou v Čechách pouze dva, přestože tento světec byl oblíbencem a vzorem svatému Vojtěchu, druhému a nejslavnějšímu pražskému biskupovi. Jinak ale není divu, že kromě Dolního Hanychova u Liberce a čáslavských Loch se u nás jeden z nejzasloužilejších šiřitelů křesťanství neujal. Pocházel totiž až z Anglie a stal se svatým patronem Německa, kde naplňoval své nelehké misionářské poslání. Při převádění pohanů na křesťanskou víru byl nakonec i zabit a jako mučedník a světec je pochován v sarkofágu v klášteře, který založil v německé Fuldě.
Tajemství lošské jeskyně
Nejen pověst, ale i skutečné osudy kostelíku v Lochách (či Loších) jsou opředeny mnoha tajemstvími. Tím nejpodstatnějším je právě tajemství místní „jeskyně", podle níž byla pojmenována přilehlá ves. Loch totiž v němčině znamenalo jáma či díra. Ta pod kostelíkem svatého Bonifáce nevznikla přirozenými geologickými pohyby, nýbrž byla do skály uměle vyhloubena jako oválná podzemní místnost. Ačkoli kostel sv. Bonifáce nad potokem Klejnárkou stojí již téměř 700 let, původ a účel této jeskyně zůstává záhadou. Podle některých byla původně sklepem zaniklé tvrze, podle jiných pohanskou svatyní, nebo dokonce poustevnou. Žádný z dohadů ale zatím nebylo možné doložit spolehlivými prameny. I dějiny někdy rády tajnůstkaří.
Haberská cesta
Haberská stezka, zjednodušeně cesta vedoucí přes Habry, je historický název pro jednu z prastarých tras z Čech na Moravu přes Havlíčkův Brod, Jihlavu, Brtnici a Moravské Budějovice až do Znojma a samozřejmě i obráceně. Do dnešní silnice měla však hodně daleko. Cestu nezkrocenou přírodou na ní usnadňovaly jen prosekané části rozsáhlých lesů a řídké zastávky v osídlených místech. Po stezce se kupříkladu nedalo ani jezdit s vozy, veškerý náklad museli nést soumaři. Putování dost znesnadňovaly i potoky a řeky, přes které nevedly mosty. Překročení takových vodních toků tak kupce a rytíře vyčerpávalo, zdržovalo, a navíc bylo dost nebezpečné. Nejdůležitějšími body na trase proto byly brody, kde se dalo bezpečně překonat řeku a najít občerstvení pro lidi i zvířata.
Čáslav na této trase hrála důležitou roli, byla totiž posledním větším centrem před nejtěžší částí cesty, před málo obydlenou a o to divočejší Vysočinou. Zároveň se tu křižovala stezka Haberská s Trstenickou (vedoucí na Chrudim, Poličku, Brno a Olomouc), takže se tu konaly pravidelné trhy, kde se dala část zboží směnit či přeprodat.

Prameny
- MRŠTÍK, ED., J. A PRCHAL, J. Kytička pověstí. Čáslav: Okresní školní výbor, 1936 (sebráno za účasti čáslavského učitelstva)
- PRCHALOVI, J. A E. Dívčí kámen. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1976
- HULPACH, V. Báje a pověsti z Čech a Moravy - Střední Čechy. Praha: Libri, 2002
- KREMER, V.V. Čáslavský hrádek, Ke sbírce příspěvků k dějinám Čáslavě. Kutné Hory a okolí. Praha, 1935
- SEDLÁČEK, A. Děje města Čáslavě. Praha 1874, Brno, 2012
- QUIS, L.: Kniha vzpomínek. Praha, 1902
- TOMÁŠEK, M., STARÝ, J. Nové pohledy na vývoj středověké Čáslavi. Výtah z přednášky přednesené 15. září 1999 v Městském muzeu v Čáslavi,
in: Kutnohorsko. Vlastivědný sborník 2002/5, s. 51-52 - KLUČINA, P. Jak válčili husité. Praha: Naše vojsko, 1982
- ČORNEJ, P. Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. Paseka, 2019
- KOVÁŘ, P. Bitva u Chotusic. [online]bellum.cz, 17.11.2021, Dostupný z https://bellum.cz/bitva-u-chotusic.html
- Kostel sv. Bonifáce v Lochách u Čáslavi – informační tabule či brožura Muzejního a vlastivědného spolku Včela Čáslavská
- Podklady a analýzy Mgr. Filipa Velímského Ph.D.