O dvanácti datlech
aneb Kdo Čáslavi věštil slávu

Skutečné založení města aneb A jak to bylo doopravdy?

Podle jiné pověsti získalo město Čáslav své jméno po mladším bratru svatého Vojtěcha. Správně bychom ho tedy měli skloňovat v rodě mužském podle vzoru pán. Líbilo by se vám, jak by to znělo? „Jedu na výlet do Čáslava. Mám babičku v Čáslavu. Rozloučili jsme se s městem Čáslavem."

Tehdy ale pojmenování Čáslav nepatřilo městu, nýbrž pouze hradišti zvanému Hrádek obklopenému malými vesnickými osadami. Na Hrádku sídlili kasteláni s vojenskou družinou. Střežili odtud celý přilehlý Čáslavský kraj, ve kterém udržovali pořádek, vybírali od jeho obyvatel a projíždějících kupců daně pro knížecí pokladnu, soudili spory a trestali zločiny.

Městem se Čáslav stala až o tři sta let později díky českému králi Přemyslu Otakaru II., který se rozhodl, že dosavadní centrum okolo Hrádku rozšíří. Pověřil proto podnikatele a lokátora (neboli vyměřovače) Konráda Špitálského, aby v těsném sousedství založil nové město a přivedl do něj nové obyvatele. Aby je nalákal, slíbil jim, že na nějaký čas nebudou muset platit daně. Konrád se za odměnu stal rychtářem.

Benzínka aneb Co už na náměstí nenajdete

Zkuste si představit, že jste se ocitli na čáslavském náměstí před sto lety. Víte, co by byla asi největší změna oproti dnešku? Množství aut. Právě před sto lety totiž automobily teprve pomaličku začínaly plnit ulice měst. Pořádných dlážděných silnic pro ně ještě nebylo mnoho a ta jediná z Prahy do Havlíčkova Brodu, po níž jezdily i autobusy, vedla přímo středem Čáslavi. Jak motoristů přibývalo, bylo nutné je zásobit benzínem, a tak teď stojíte jen kousek od místa, kde byl umístěn čerpací stojan. Tak naschvál: kde byste na náměstí zřídili maličkou benzínku vy? Ta skutečná, na fotografiích dochovaná, stávala přímo před hotelem Grand.

Špalíček aneb Co už rozhodně na náměstí nenajdete

Když se vrátíme ještě o dalších čtyři sta let proti toku času, uvidíme takřka uprostřed náměstí blok domů, zvaný špalíček, v němž stával třeba dům písaře Jiříka nebo tzv. chlebné krámy. Kam se poděly? Bohužel je postihl stejný smutný osud jako většinu města v roce 1522. Tehdy sežehl velkou část Čáslavi obrovský požár, který se zničujícím způsobem rozšířil po městě právě přes uprostřed náměstí postavené domy a obchody. Radní pak vydali nařízení, aby už nikdy „jiných stavení v prostřed rynku stavíno nebylo".

O tom, že špalíček není pouhý výmysl, nýbrž že skutečně existoval, svědčí zmínky v několika knihách a hlavně sklepy nalezené v podzemí Žižkova náměstí.